Reklamní sdělení
Poznejte výhody balíčku služeb Premium! Aktivujte si jej na 30 dnů ZDARMA. Návod jak na to, najdete zde.
Mít své vlastní webové stránky nebylo nikdy jednodušší. S PageRide je můžete mít i Vy. Založte si je ještě dnes.

 

 

 Stíhací -  Bombardovací   Letectvo            
  47. Průzkumný  pluk- Pardubice

         Tato část letectva plnila střelby a bombardování

 

                               Mig-23 SB

                       

 Zdroj: Foto poskytli :  Sas, Raiter,Dvořák,Kořář,Bursa,Skalický,Čáp, Klust , HavlíčekVáclav Havner a soukromý album J.Kurze,Píza,Ivan Adam J.Kurze,Píza,Ivan  Adam ,Vebr, Halásek,Brázda,Louda,Čáp,Skalický ,Vondrák,Důbravčík                                                                                        

    Aurtorská práva :

Publikování nebo další šíření obsahu tohoto webu bez písemného souhlasu provozovatele je výslovně zakázáno. Porušení tohoto ustanovení bude považováno za hrubé  porušení práv provozovatele webu   se všemi z toho plynoucími právními důsledky.                                                                                                            

 Zdroj: Foto poskytli :  Sas, Raiter,Dvořák,Kořář,Bursa,Skalický,Čáp, Klust , HavlíčekVáclav Havner a soukromý album J.Kurze,Píza,Ivan Adam

 

           English verse :

 

            Velitelé vzdušných sil :
Po roce 1945 byl velitel letectva Alois Vicherek, pak generál  později : Gen. VosáhKamenický,Remek,Ploc,Klíma
      

   
  Velitel 10.LA  Gen.Remek  a velitel letectva  Gen.Ing. Jan Ploc/vpravo/          

 

Stíhací bombardovací pluky u nás byly na letištích : Čáslav- Hradec Králové-Pardubice - Náměšť N/Oslavou- Přerov      47.průzkumný letecký pluk působil v Mladé a Pardubicích                       

​                

 Skupina bojové přípravy: ...Václavík,Rejhon,Holeček,Zahradil,Slavík,Fabo,Toth,Rož,Nocar,Havlíček/Hradec Králové/

 

 

Holeček,Burda,Navrátil,Roš,Václavík,Ploc,Tichý,Zahradil,zubaři,Úlehla,Kuběna,Havlíček,Stanislav Štáb 10.LA v čele s gen.Úlehlou Jaroslavem a plk.Zahradilem.plk.Plocem,pplk.Havlíčkem,Kuběnou Slavíkem, Machem, Rožem,Václavíkem  a dalšími v roce 1979

  25.výročí založení 28.sblp. Čáslav 1977 : Vostradovský,Kozel,Valenta.Komenda,Kica, plk.Ing.Adam,gen.Ing.Úlehla  

 

 30. sbolp     letiště - Hradec Králové:

Rok 1945  30.sbolp. založen ve Kbelích - letouny IL-10 ,23.8.1945 přesun do Trenčína - používal letouny B-33

Rok 1950 pluk přemístěn do Prostějova-Stichovice, 1952 Pluk přesun do  Piešťan

1.11.1958- Mimoň-Hradčany - letouny Mig-15 velitel pplk.Fros

1959 Přesunut do Hradce Králové, velitelé: 1961 pplk.Šena,1964-pplk.Zubo,1970 Ing.pplk.Vávra,

1972 Ing.pplk.Liška,1977 Ing.pplk.Janko, 1984- Ing.pplk.Griga,1988 Ing.pplk. Brchel,

1989- Ing.pplk.Hřebačka,1992 Ing.pplk.Tvrdoň, 24.6.1985 přesun do Pardubic - letouny SU-25 / 1987 vyhodnocen

jako nejlepší útvar u MNO.   Dne 1.11.1994  pluk zrušen

Letiště Hradec Králové  bylo   velmi významné, protože zde sídlila v roce 1957- 59 Letecká Akademie a

bylo zde vycvičeno i mnoho zahraničních pilotů. V roce 1959 Akademie přemístěna do Košic.

zdroj : R.Lev,J.Bursa,Z.Skalický,L.Klust,V.Novotný,Z.Raiter,M.Henzl, L.Majer,pí.Úlehlová,J.Kurz    

 

Foukal,Vondrák,Tošovský,Pazderka,Kurz,Čermák,Honzírek,Komár,Šilhán,Cink,Henzl

 

3-tí letka 30.sblp HK        

Před mnoha lety : Malá chybička se vloudila  - Příběh Sámoš/Samuel/ 

 Ten rok  se mnoho létalo : 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Rak,Kolář,Skalický, Beneš,Tomeš,Lapuník,Jakubec,Bursa,Veselý,Halzal,Ploc, Szakoš

Ten den  v červnu  byl pro mě velmi nervozní. Počasí bylo fajn,vždyť bylo skoro léto,ale dnes jsme měli na letišti v plánu navigační a průzkumné ,,soutěže,,. Byly asi 2x ročně a byla to jakási praktická zkouška z létání. Den před tím na předběné přípravě každý pilot dostal čas doletu nad cíl a pak úkol pokračovat do prostoru  průzkumu , v úpatí Orlických hor, nedaleko města Častolovice  . Tam byl připraven s radiostanicí mjr.Míla Moráček, jako řídící v prostoru a sledoval nás  za jak dlouho najdeme skrytý cíl: raketu ,,Honest John,, , která byla gumovou nafouknutou atrapou a byla velmi maskovaná. HJ byl  ZHN –zbraní hromadného ničení a byl  zamaskován maskovací sítí.V terénu moc vidět nebyl. Dalo to určitou práci. Navíc byl umístěn v menší terénní prohlubni. Znali jsme jen prostor o velikosti  5x5 km  a  kdo cíl nalezl, kódovaně ohlásil po rádiu. V malé kabině Migu-15 ,vyndat mapu ,porovnat jí s terénem ,zakodovat a při rychlosti asi 450  km ohlásit kodovaně řídícímu střelby na zemi.Hnusná a nebezpečná práce,kdy musíte držet knypl, druhou,levou rukou mačkat tlačítko vysílačky , hlídat výšku.  Vyhrál ten kdo nejdříve našel a nejpřesněji ohlásilcíl Raketu.

Takže : na vteřinu dolétnout na konečný cíl Solnice, pak dále do prostoru Častolovic, nalézti cíl a ohlásit. Nebylo to lehké.

Po obědě jedeme na letiště , do leteckého klubu, který jsme si sami vybudovali v rohu hangáru. Následuje předletová příprava a soutěž začíná. Já mám jít na vzlet asi 2 hod. po začátku. Přede mnou startuje Vašek Samoel  a tak začínám odpočítávat čas mého přesného  vzletu. Každý si ho vypočítá sám dle délky tratě a rychlosti letu, aby byl na vteřinu nad cílem : Solnice.Trat letu byla myslím: Hradec Králové-Mladá-Dvůr Králové- Solnice, výška letu 300m a rychlost kolem 600 km/hod . Jdu k letounu s habnou/kuklou/ a dýchačem  a přebírám letoun od technika a provádím kontrolu letounu. Pak otevírám kabinu a náhle zaslechnu volání :,,nelez tam,soutěž je zrušena Venca zahynul,,

Co se stalo:

Vašek přiletěl nad cíl do Solnice přesně .  Pak  točil na  Lupenice - Častolovice - Lično. V prosotru Lična měl do 10 minut najít a nahlásit polohu ZHN-Honest Johna. Cíl našel minutu před koncem limitu, během čtvrtého průletu. Při prudké levé zatáčce, ale letoun přetáhl, ten se převrátil na záda a narazil do země. Pilot se pokusil vystřelit, ale pro malou výšku neproběhla katapultáž úspěšně. Letoun MiG-15bisR  byl zničen. Řídící v prostoru Míla Moráček ho viděl,volal vyber ale Sámoš hlásil cíl a tal Moráčka neslyšel. Říká , že ,,Sámoš,,přiletěl k němu kursem asi 29 stupňů na výšce 400-500 m a začal prohledávat. Letěl skoro nade mnou jednu chvíli,ale pak z levé zatáčky přešel do velkého náklonu až na záda.To sice vybral , ale v prudkém klesání.Pokusil se o katapultáž  a dokonce  odhodil kabinu. Pak narazil do země . Byl to úplně stejný případ , jako jsem popisoval katastrofu Franty Turečka z Čáslavi u Podhořan. Létání je velmi hezké,ale nebezpečné a stačí malá chybička a pozdě.   Jiří Kurz

                  

 

 

          

 

 

 

 

Pazderka,Foukal, Tošovský, Věchet,Šilhán, Honzíek, Kurz, Cink,Čermák ,Komár,Henzl,Špak   -     Hradec Králové  

 

Vzpomínky :  Druhá katastrofa v Malackách

Dnes Autor: Jiří Kurz,Rubrika: Letadla :Aeroweb.cz

Budu vám vyprávět druhý smutný příběh z běžného leteckého výcviku, který jsme prováděli každý rok na polygonu v Malackách.Před dvěma lety jsem zde vyprávěl smutný příběh ze střeleb na pozemní cíle v Malackách. Dnes bych rád vzpomněl na druhou tragédii z téhož místa, který souvisí se střelbami na tzv. čerty.

 

Co to byli čerti?

Abych vysvětlil tohle označení, vypůjčil bych si pro ilustraci pár slov kamaráda pilota, majora Ivoše Pěčka.

„Po vyřazení z leteckého učiliště v Košicích jsem zůstal dva a půl roku u školy. Kantořina mně moc neseděla, a tak jsem šel k vlekařům. Vlekali jsme pro letectvo v Malackách a pro protiletadlovce v Kežmarku a v Líních u Plzně.

V Plzni jsme vlekali terče, tzv. čerty, za vidu. To se střílelo ostře na terč, který jsme měli odvinutý na skoro dvoukilometrovém laně. Po splnění úkolu jsme svinuli lano na 150 metrů a odhazovali jsme čerta na travnatý pás vedle dráhy. Tyhle lety už nebyly tak zábavné, ale určité kouzlo to taky mělo. Hlavně se muselo všechno dělat dosti přesně a s citem, aby čert neupadl někam, kam neměl. Ale i to se stalo. Na to se nerado vzpomíná. Jednou jsme dokonce zachytili terčem o vysoké vedení a přerušili přívod elektrického proudu do celého okresu.

 Vleční kluzáci neboli „čerti“, Malacky

No a v Malackách jsme vlekali pro československé letectvo. Tam jsme se potkávali se všemi stíhači u nás a pochopitelně s klukama z ročníku. Já jsem tam býval často s Tondou Buksou a Pavlem Šrotýřem, který sloužil u letky vlekařů. Rád na něho vzpomínám, bohužel už dlouho není mezi námi.

Smutná nehoda

 

Tolik vyprávění Ivoše Pěčka o pilotech – vlekařích čertů. Ale vraťme se do doby, kdy jsme s naším plukem právě působili v Malackách, kde se udál onen smutný příběh při střelbě na čerta. Zahynul při něm můj kamarád, major Franta Klejna.

Ten srpnový den bylo nádherně, Letka vlečných terčů měla za úkol tahat terče a my jsme se na ně učili střílet. Aluminiový terč měřil osm metrů a byl připevněn za letounem na laně. Nahoru se dostal tak, že startoval s MiGem-15 společně na laně, ale ne úplně rozvinutém. Už to bylo nebezpečné. Ve vzduchu pilot na výšce 4 500 metrů odvinul lano na délku 800 metrů a čekal na piloty ve dvojicích, kteří odstartovali, nastoupali výšku 4 500 m a hledali cíl – čerta s MiGem-15. Létali jsme rychlostí 600 km/h.

Je poledne a pozoruji oblohu, kde naši kluci honí čerta. Je z hliníku, ale po zásahu kulkou z kanonu je díra zabarvena barvou. Každý pilot má různě barevné náboje, a tak se na zemi pak pozná, kolik kdo měl zásahů. Jednoduché to nebylo.

Ve 12:05 startovala dvojice mjr. František Klejna – vedoucí a na čísle mladík, npor. Jirka Pražák na střelbu vlečného rukávu. Ve 12:15 dostoupali na výšku 4 500 m a začali hledat MiGa s terčem na laně. Museli spěchat. Ten den na zemi čekalo hodně dalších dvojic na tento úkol. Konečně cíl spatřili. Terč byl vlevo od nich a směřoval na severovýchod podle hor. Jirka na čísle, vpravo od Franty, ale dostal rozkaz zahájit zteč a střelbu jako první.

Bylo to atypické, protože vždy zahajuje střelbu vedoucí, jelikož je blíže k cíli. Franta ale vydal tento rozkaz z důvodu, aby později Jirka cíl neztratil. Náhle, jak sledoval Jirka terč, při přechodu do levé zatáčky Frantu přestal sledovat, jelikož se věnoval terči, a v levém náklonu při přechodu do zteče do něho narazil. Nastala obrovská rána a výbuch. Oba padali k zemi. Franta spadl do ploché vývrtky, protože měl jedno křídlo utržené. O katapultáž se ani nepokusil, byl mrtvý hned po nárazu. Jirka narazil do kabiny a tím Františka okamžitě zabil. Jirkův letoun při pádu prováděl rychlou rotaci kolem podélné osy, ale v 500 m se mu podařilo letoun katapultáží opustit. Dopadl na padáku 30 metrů od letounu. Byl nezraněn, ale v šoku. Na zemi nastal poprask. Další kamarád od našeho útvaru je mrtev. Výcvik byl okamžitě přerušen.To všechno se stalo 10. srpna 1969. Vyšetřování bylo složité a dlouhé. Řídicí létání a další velitelé dostali od generála Remka vyhazov od létání a odchod do civilu. Jirka pak odešel létat na vrtulníky. Já to tehdy pozoroval ze země, jelikož ten den jsem nelétal.

Náš výcvik byl zase jednou velmi smutný. Čest Františkově památce. Jiří Kurz                                       

K tomuto pluku jsme přišli : Jiří  Kurz ,  Bruno Jakubec,  Olda Beneš a Pepa Píza  v roce   z Čáslavi, kde jsem  létal 3 roky po ukončení  Leteckého Učiliště v Košicích.V tomto roce čáslavský pluk se začal přeškolovat na nadzvukové SU-7 BM a my  výše jmenovaní jsme zůstali dále sloužit v HK na Mig-15 SB.

Byla to nádherná změna sloužit v Hradci Králové a velmi jsem si toho  považoval. Zůstal jsem v Hradci Králové bydlet dodnes i když jsem ještě chvíli sloužit opět v Čáslavi u divizní letky na vrtulníku MI-4 a 7 let v Mošnově na AN-2 a IL-14.

                                                                     

 

 

 

 

 

V roce 1974   dostal 30-tý  letecký pluk za  úkol natočit   film ,,Vysoká modá zeď,,Natáčení se provádělo v Čáslavi a v Karlových Varech.

Skalický,Havlina,Beneš,Tomeš,Kolář,Szakoš,Úlehla se stali herci a filmovali společně se skutečnými herci   Růžkem ,Bednářem,  Langmajerem,Brabcem a dalšími.   Ti si zase zkusili posedět v Migách            

 Nehorší letecká katastrofa  v Hradci Králové :   Zpracoval Jiří Kurz                                                 

Byl měsíc březen a jaro propuklo v plné síle. Létalo se docela hodně a to ve dne ráno i odpoledne a dvakrát v týdnu- v noci. Slunce začínalo pálit a každý se těšil na jeho paprsky. Ty ale přinesly i  velkou smůlu a mnoho zármutku.

Ten den 15.3. bylo létání naplánováno na odpoledne s ukončením k večeru. Bylo oblačno a mraky spíše ustupovaly. Řídící létání na věži byl čerstvě určený kpt. Josef Blažek , zástupce velitele letky. Létání probíhalo bez zvláštních problémů až do odpoledne 16,00 hod.

 Do letounů se připravovaly osádky npor. Čeněk Prokrt, npor. Standa Jirásek , npor. František Valachovič  a npor. Jiří Čermák. Plán měli  tento : slétanost  roje  na malé výšce východně od hradeckého letiště.

Nic neobvyklého, jen let vyžadoval zvýšenou pozornost , jelikož v této výšce se mohli pohybovat  různí ptáci a pod. Let měli provádět od 50m nad terénem až do povolené výšky 1500m. To z toho důvodu, že nad nimi létali i další osádky. Jedna z nich byla  osádka kpt. Jaroslav Mach a kpt. Oldřich Sedláček. Ten byl instruktorem a vyvážel Jardu na let podle přístrojů a to po systému OSP. Jarda byl při tomto  letu pod boudou a neviděl ven z kabiny.Značí to start na sever,na H-1000m let doleva na VPRS /dálná stanice/ umístěná v ose letiště 4 km daleko od prahu ranveje , tedy v Malšově Lhotě. Po proletění paprsků tohoto majáku Jarda Mach pod boudou provedl náklon  30 st. vlevo do kursu 060 st. A letěl směrem na Dobrušku, pak měl točit doprava na Kz 270/západ,klesat do 300m a za Třebechovicemi nalétnout pravou zatáčkou  na letiště. To byl hradecký OSP systém létání za malé dohlednosti.Vše pod boudou. Jistit to měl Olda,který ven viděl.Tento letoun s dvěma piloty /UTI-spárka / odstartoval  půl hodiny po roji /4 letouny/ Čendy Prokrta , který s rojem létal zatáčky , klesání a stoupání tak jak bylo nařízeno na předběžné přípravě den před  létáním. No a vracím se k tomu sluníčku.

Bylo pár minut před 16,40 hod.  paprsky slunce byly ostré a oslňovaly . V tu dobu  právě při letu UTI-Spárky s Jardou Machem a Sedláčkem směrem na Dobrušku  ve výšce 1500m prováděl roj Čendy Prokerta zatáčku doprava směrem na letiště Hradec Králové. A tak se stalo, že ve 16,40 hod.  se  těchto 5 letounů řítilo rychlostí 600 km/hod. přímo proti sobě.  Spárka /UTI/jak se letounu s dvojí osádkou říkalo , narazila do pravého letounu ve 4 čtyř skupině Čendy Prokrta. Uvnitř seděl pilot  npor. Jirka Čermák. Ozvala se obrovská rána a oba 2 letouny padaly k zemi s mrtvými osádkami / 3 osoby/ nad městem České Meziříčí. Tam trosky letounů zabily ještě jednu ženu. Samozřejmě, že tyto lety měly býti  jištěny výškou. Kpt. Blažek stanovil let Spárky o 500 m výše než létal roj , ale piloti Spárky se domnívali,že měli letět na výšce 1500m, jak prý pak bylo pak upřesněno. Chyb bylo uděláno mnoho už na předběžné přípravě, při přezkoušení a nakonec  prý se ani Jirka Čermák nějak na let necítil.To vše už je pryč a lidem to život nevrátí. Čest jejich památce. O podobných případech neměli obyvatelé   Hradce Králové ani  potuchy, protože byla jiná doba.

Upravil  Jiří Kurz

          

  Lapuník, Havlina,Skalický,Beneš      u  Migu-15 sb

                  

Střelby a bombardování: Průšvihy:

U tohoto útvaru byl denní chlebíček střelby a bombardování.Stále se zkoušely nové ůhly do zteče až jsme se jeden den mohli já- Jiří Kurz a Bruno Jakubec sami sestřelit. Letěli jsme  v roji do Jincí s Vlastou Ondráčkem, který nás vedl.  Stalo se to takto: 

Na začátku srpna došlo při nácviku bombardování ostrými pumami k poškození dvou letounů. Kpt. Vlastimil Ondráček odhodil pumy nízko a poté málo energicky stoupal. Dva jím vedené letouny MiG-15 byly poškozeny střepinami z exploze. Npor. Jiří Kurz s Migem-15bis-Sb č.1166 i npor. Bruno Jakubec s Migem-15bis-SB č.0408 dokázali s letouny s děrami v potahu trupu i křídel bez potíží přistát.My jsme o tom ani moc nevěděli, jen po přistání to  Brunovi  nebrzdilo  a  já slyšel stále nějaké podivné zvuky.Bylo to pěkné štěstí. Také i pplk.Viglašký, který si nad stříbrňákem u Hradce Králové střihnul  výkrut a shodou okolností se tam koupal nějaký funkcionář. Takže tímto  i  A.Viglašký  letovod pluku ,dolétal.  

 

                                                                 

 

 

 

 

 

Piloti od 30. sblp. byli po ukončení provozu Mig-15 přeškoleni  na bitevní letoun   SU-25 K a byli přemístěni do Pardubic. První letoun přiletěl do Hradce Králové v dubnu 1984 a další do Pardubic v roce 1985. Později přiletěla už větší skupina :Byl to historický den pro 30.sbolp. 25.6.1986, kdy z Gruzie přiletělo prvních 10 letounů na pardubické letiště. Jelikož  pluk nejdéle létal na starém typu Mig-15, tak se stalo, že dostal nejmodernější techniku. Letoun nebyl nabouchán extra automatickými zařízeními, ale byl úžasně obratný ,létal podzvuově do 1000 km/hod, měl 2 motory Tumanski, 4.5 tuny výzbroje, a piloti ho měli rádi. Zkrátka to byl fešák-švihák a byl moderní. Dostup 7000 m a jen dolet do 1950 km  bylo málo.

 

 

  28..sbolp   Čáslav        

Začátek útvaru byl  28.bitev. pluk v Brně na letounech IL-2 /IL-10/       Velitel útvaru : Plk.Ing.Ivan Adam  a pak  v Čáslavi   a Gen.Ing. Jaroslav   Úlehla

Letiště bylo dobudováno v roce 1957 a  v  té době zde působil  20.slp. V roce 1958 byl přeorganizován na 28.sbolp.

 

Piloti z Čáslavi  na letounech SU-7 BM  Vzadu velitel pluku Ing. Plk. Zdeněk Kadlec            Vel.10.LA   Gen. Jan Kukel

  

          

 

 

 

 

 

 

 

 

 

    Vostradovský,Kelner,, Bezay, Pácl, Macháček,Komžák, dole :  Moro,Pospíšil a Kozel             SU-7bm -  pplk.Jirka  Velek- pilote vrať se mi ......     

                                                                                                                               

Přežití pilotů : tréning v horách,na řece , v lesích.

Tedy jak se výše píše, záleželo  na tělesné kondici pilotů. Ta se mimo jiné trénovala tak zvaným ,,přežitím,,. Moje první přežití bylo na letišti v Čáslavi. V sobotu k večeru nás  naložili do náklaďáku a odvezli asi 50 km někam k řece Sázavě. Byli jsme pod plachtou a směr i cestu jsme neznali. V tom prostoru nás po skupinách asi 10-ti pilotů vysadili a úkol zněl : dostaň se jak můžeš domů. Všude byli nasazené hlídky SNB, přšelo, zima, tma atd. Stačilo,ž e Vás  policajt oslovil stůj, abyl jste  byl zatčen. Jak jsem řekl, úkol zněl, dostaň se do půlnoci na náměstí V Čáslavi. Začátky létání na Mig- 23 v Čáslavi

 

 

   Vostradovský,Louda,Orság,Komžák,?Kytler, Kurz, Palička, Joska 

 

6.sblp Přerov

Foto: Lavický , Strnad

 

 

 

 

Nádherné letiště v rovině a  létaly zde letouny Mig-15,21.SU-22, IL-28, Mig-21, Mi-24. Letiště je známé hlavně historickými IL-28 pod velitelem Vlado Grolmusem, který sem přivedl tento bombardovací pluk z Hradčan.

Létal zde např.u 6.sbolp. na bisech /Rybecký,Hrůza,Čepa,Strnad,/vel.letky/, Novák,Nagy,Štor,Hřebačka,Tutter,Havner,Lavický,Moravanský,Kordík,Žižňanský,Luža,

Matějov /vel.letky/,Smolka,Fiala,Jenč,Kružík,Moravanský a mnoho dalších.

Kluci po příchodu Mig-23 do Čáslavi, od přerovského pluku odcházejí na tento letoun v čele s mjr.Jardou Strnadem.

Byla zde i  škola na Su-7 a Mig-21

/Doležal,Vaňo,Szabo,Horký,Šuta /.Ta zde  vyučila mnoho dobrých pilotů.

Moc nerad si připomínám jak jsem v 70. letech prožil přežití s 2. letkou a jejím velitelem Františkem Novákem v Krkonoších ve Špindlu. Byla to dobrá parta.Těšili se moc na to, jak se vrátí a zahájí přeškolenína Mig-21. Už se to Frantovi Novákovi a Šútúrovi nepovedlo. Po návratu trénovali na Milety po systému a dne 21.2.1974 při nočním létání pilot Šutúr omylem zavřel stop- kohout místo klapek při opakování okruhu.Oba zahynuli 

 

  20.Sblp.Náměšť Nad  Oslavou

     

SU-22

Foto poskytl  Ing.Jan Dúbravčík

Historie tohoto letiště sahá do roku 1956, kdy československá vláda schválila 20.června jeho výstavbu. K 1.říjnu byl založen 19. letištní prapor a tentýž den vznikl 20. stíhací letecký pluk, který patřil pod 6. stíhací leteckou divizi. v Brně. V letadlovém parku měl pluk Migy-15/15bis/15UTI, Jak C-11 a Zlin Z-126. V březnu následujícího roku 20. slp získává bojovou zástavu a na den přesně dva roky od svého vzniku je zařazen do 22. stíhací letecké divize v Chrudimi. Následně vzniká i 51. prapor pozemního zabezpečení a navigace, respektive 51. prapor radiotechnického zabezpečení.

  V lednu roku 1960 se tento pluk konečně stěhuje na nové letiště u Sedlce a 14.července 1961 je přejmenován na 20. stíhací bombardovací letecký pluk (20. sbolp), který stále létá s Migy-15/15SB. Zmíněné letouny se, ale dostávají pomalu na práh své životnosti a tak o Náměště přicházejí v roce 1965 první nadzvukové stroje Su-7BM. S příchodem těchto letounů vzniká i slavná Smažilova akrobatická skupina, která absolvuje první veřejnou prezentaci 1. června 1969 v Českých Budějovicích.V této skupině létal i Jan Mazuch.

    Jiří Kurz

                                                                                                           

Let na střelnici Malacky :  Neuvěřitelně smutný příběh -

František Maxa : Náměšť nad Oslavou                             

Už pěl let se létalo u nás na nadzvukových sůčkách v Čáslavi, ale nyní také v Náměšti nad Oslavou. Trénovalo se bombardování a střelby a to tak, že jedenkráte ročně celý pluk přelétl do prostoru Malacek, kde už od Němců zde byl vybudován polygon na provádění ostrých střeleb a bombardování.Přenesme se tedy k náměšťskému leteckému pluku, který právě před několika dny přistál na tamním letišti Kuchyňa a dnes má za úkol trénovat střelby na pozemní cíl. Na písčité zemi jsou vytvořeny elipsy 9x5 m jako terče.

Je  16,01 hodin a  mjr.Maxa František  žádá o povolení ke vzletu se svým rojem. Je zkušený a byl zde už mnohokráte s  Migem-15.Tentokráte je to trochu rychlejší, ale nic se neděje. Na střelnici jsou všichni hned, protože střelnice je za humny, skoro na okruhu letiště. Jdou jednotlivě a řídící na střelnici je bedlivě sleduje. Následuje okruh na  třetí zteč a ta bývá poslední. Najednou se řídícímu něco nelíbí. Franta  není ještě ve čtvrté zatáčce a už se řítí k  zemi. Letoun má závadu na řízení a do prudké zteče přešel sám. V tu chvíli se ozve Franta,,,mám závadu,, a řídící stručně a pohotově zavelí:,,Proveď  katapultáž,, Jsou  to vše okamžiky a  letoun má rychlost asi 800 km/hod. a následovně vráží do země v lese na okruhu střelnice.Nikdo ho na padáku neviděl a v lese je plno nevybuchlé munice. Létání je okamžitě přerušeno, stejně je už soumrak a velení se dohaduje co udělat. Každého zahalí nepředstavitelný smutek. Odešel opět  jeden kamarád. Byla to nejhorší chyba co se mohla stát. Vyjet ho hledat až za rozbřesku druhý den.Pátrací skupina druhý den vyráží a dojíždí k troskám. Začíná ohledání a zkoumání trosek. Pilota momentálně nenacházejí.

30-ti letý František Maxa se, ale katapultoval. Sice na poslední chvíli a při velké rychlosti, ale nezemřel. Padák se nerozevřel úplně, ale pilot zraněný a ve velkém šoku dopadá  asi  necelý  1km od místa dopadu letounu. Vysvlékl se, srovnal kombinézu a prádlo do kupičky a zalehl. Připomínám, že byl v šoku. Byl listopad a tak na prochladnutí po pár hodinách umírá. Byl nalezen až odpoledne.Nemohu dopsat doslov. Nemám slov. Od té doby jsem si pořídil malinký pohotovostní balíček s různými prášky a čokoládou pro všechny případy.Totiž podobný případ se už stal kamarádům v Tatrách,kdy po katapultáži bloudili lesem ve sněhu  jen polobotkách a moc nechybělo, aby nezahynuli. Neměli co jíst a byli zmrzlí na kost. Terén tam byl totiž nepřístupný.

Jiří Kurz

 

3.slp.Brno

 Zdroj : Jarda Mílek  Mig-15

     Jarda Mílek  před startem na   Mig-15  v  Brně - Tuřany   

 

Tento pluk neměl dlouhého trvání. Byl založen 21.6.1949 a zrušen 31.8.1964. Muselo se zde moc pěkně sloužit z důvodů pěkné polohy u města a na rovině. Po něm zde působil 24.vrtulníkový pluk.

Velitelé:Truhlář,Vavřínek,Brodský,Kačer,Kovál,Zvara,Fros,Jančík,Petr,Komínek.

1964 červen - polní letiště Vyškov

 3- tí letka : Vodička,Hrnčíř,Mílek, VL Matějka,Plch,Vnuk,Šumbera,Vitáloš,Křižan,Špaček,Vlček,Hirš,Hanuš,

doktor-Jílek,pol-Lavický,Hřebačka

              

 Piloti 3-tí letky v roce 1964 těsně před zrušením pluku : Vlček, Vnuk, Mílek, Kočí  - u Migu 15  

                                                                                             

 18.sbolp - Pardubice

Vznik 30.5.1951 Líně. Pluk neměl dlouhého trvání,vzhledem k modernizaci našeho letectva,ale i tak se zapsal hluboce do historie létání. Znal jsem mnoho pilotů od tohoto pluku a byli jsme vlastně kolegové v divizi a plnili jsme stejné úkoly.Sloužit zde bylo podobné terno jako sloužit v Hradci Králové- opravdu nádhera./Jiří Kurz/

 

   1970 - Libosvár,.Lev,Václavík,.Landa     u Migu 15

 

 

 

47.pzlp - PARDUBICE-průzkumný pluk 

Vel.letky.pplk.Jan Hendrych,Podnecký,Vachek                                                                                                                                    

11. došlo k nehodě na MiG-21. Mjr.J.Hendrych  za  normálních povětrnostních podmínek prováděl nácvik protizemního útoku a při vybírání  zteče se z motoru ozvalo písknutí následované zvuky podobnnými střelbě z kanónu. Otáčky motoru se snížily na 20-25%, signalizace v kabině oznamovala požár a nefungující hydrauliku. Ohlásil katapultáž a opustil letoun, který posléze dopadl do lesa. Havárii zavinilo utržení listu lopatky č.4 prvního stupně kompresoru, které způsobilo vysazení motoru a následný požár letounu.

 Hendrych - Podnecký  - Vachek                          Zdroj :   Spoter   Sofilkanič                        SU-22

                             

    Šíp,Buček,Vlnas,Hendrych  Mig-21 Pardubice     / archiv J.Hendrycha /

       

 

18.4. začalo teoretické přeškolování na letouny Su-22M4. Pod velením plk.Gradova ho prováděli sovětští instruktoři našem území. Letouny se dopravovaly rozmontované v bednách za pomocí Il-76 na letiště Pardubice, kde byly dávány do.letuschopného stavu. 10.7. byl zahájen praktický výcvik, kdy zahajovací let absolvoval na letounu Su-22UM3K č. 6102 velitel pluku pplk.Ján Mokoš se sovětským instruktorem plk.Alpatievem. První solo let,provedl na tomto typu pplk. Josef Píza,který se později stal  inspektorem  SU-22 u 10.LA.

         

    Šíp,Veleta, Klement,Fencl,Hrubý,VL- Janoušek,Lovnický,Hendrych,Buček,Petřík,Musílek,Jach,Vlnas,Palička, Trávníček Mig-21                            

Tento letoun byl prvním stíhacím-bombardovacím  letounem v našem letectvu, který mohl nadzvukově létat v malé výšce nadzvukovou rychlostí. Měl moderní vybavení -zabudovaný digitální PC, měl navigační systém RSDN a RSBN,který zabezpečoval pilotovi navigaci a hlavně střelby  a bombardování  při letu k cíli v malé výšce. Pilot naprogramoval cíl a letoun sám dalpoel k odpalu zbraní dle vypočítaných souřadnic. Rychlost na přistání byla 280 km/h a pplk.  Po navedení letounu do blízkosti letiště a ve výšce 1200m, pilot dal pokyn letounu na automatisképřistání.Letoun sám nalétl osu na finále a bez zásahu pilota provedl sestup až na práh dráhy.

 Plk.Josef Píza měl minima na přistání 150m mraky a dohlednost 1,5 km ,což bylo pro nadzvukový typ úžasné.

                

 

L-29 Delfín

U tohoto útvaru jsem měl kamaráda Ivoše Pachola. Potkal jsem se s ním na letišti v Pardubicích asi v roce 1973, kdy tam byl přemístěn z Líní.Bohužel ......3.1.1984 zahynuli při letecké katastrofě L-29R  pplk. Ivo Pachol a kpt. Jaroslav Staněk. Piloti vyletěli na přímý průzkum počasí, ale tři kilometry jižně od Chlumce nad Cidlinou v ostrém úhlu vletěli do země. Komise stanovila jako příčinu letecké katastrofy svévolnou změnu letového úkolu, při níž začali piloti provádět techniky vyšší pilotáže v nízké výšce. Do země narazili v okamžiku, kdy se snažili vybrat zvrat.

Jiří Kurz

Pluk zrušen 31.5.1993  

 47.prz.pluk. Pardubice

 Díra do nádraží .  Havarie Migu-21 . Vzpomínky na kamarády :

 

  Zdroj  : Sofilkanič   -   Hendrych , Podnecký, Jan Vachek 

Kdysi  se náš hradecký pluk musel dočasně přemístit do Čáslavi z důvodu opravy dráhy. Tak byl volný prostor pro létání nad městem pro sousední  pardubický pluk a hlavně volný pro provádění akrobacie.

V pondělí odpoledne v 14,55  u 4.stpl  v Pardubicích, startuje z dráhy 27, poručík  Podnecký na svůj úkol. V 15,00 zahajuje  činnost, jejíž součástí je i cvičení akrobacie nad městem Hradec Králové. Jedná se o úkol nacvičit výkruty, přemety, bojové zatáčky a překruty.

Paní Novákové odpoledne otevírá okno, dává si na parapet deku a uvelebuje se zde i se svým psem  Lojzíkem. Bydlí nedaleko nádraží a z okna má nádherný přehled na vše co se kolem děje. Dnes má uklizeno a tak se pokochá pohledem ven. Lojzík také souhlasí a spokojeně mručí. Den je pěkný, jen hluk z blízkého nádraží jí kazí pohodičku. Už je ale na to zvyklá. V tom ,,obraz,, naruší  nepříjemný hluk.Podívá se nahoru a vzdychne:,,ach jo zas ty kluci letecký blbnou,,Chvíli se tomu poddává a náhle si uvědomuje obrovské ticho. Ne nadlouho, za pár chvil se ozve ohlušující rána a z prostoru nádraží se vyvalí sloup dýmu.
Pilot dosáhl stanovené výšky  6000 m a hlásí řídícímu létání zahájení. Ten den nebyl asi ve své kůži, nebo u něho začínala chřipka. Provedl rozhon na 900 km/hod. a stoupá na přemet. Letoun je kolmo  směrem k obloze a už už je potřeba dotáhnout řídící páku k sobě a čumák zlomit směrem k zemi. Nestalo se. Pilot ztrácí sebeovládání, letoun rychlost a je zřejmé, že za pár chvil přejde do neřízeného pádu, nebo do vývrtky. V tu chvíli pilot mačká páku katapultáže a vystřeluje se z letounu. V následujícím okamžiku se houpá na padáku, ale letoun je neovladatelný nad středem Hradce Králové a  rychostí snad 800 km/hod. se řítí do města. Tam si nikdo toho, že se pilot vypálil nevšimne a  jen řídící létání, kterému toto pilot ohlásil, trne hrůzou,co sestane.

Bohu dík,nestalo se nic zvláštního. Nadzvukový  letoun Mig-21 se obrovskou  rychlostí zaboří do prostoru nádraží v Hradci Králové, mezi koleje a mimo obyvatelstvo.15 m od dopadu kope dělník jámu. Nevidí nic a najednou obrovská rána a tlak vzduchu s ním mrští na zem. Myslí si v prvním okamžiku, že vybuchl vedle něj kompresor s kterým pracoval. Byl odvezen ohluchlý do nemocnice a až  tam se dozvěděl co  se stalo. Sedačka  na které se pilot katapultoval se v určené výšce oddělila od pilota a dopadla do prostoru továrny Fotochema, kde tedy zraňuje dělníka z bývalé Jugoslávie. Pilot dopadl bez většího zranění na zem a byl převezen do nemocnice. Prý na sousedním lůžku ležel i zraněný Jugoslávec. Pilot se uzdravil a dosloužil u 47.pr. pluku v Hradci Králové, kde dodnes žije.
Doslov:  Nebyl to jediný případ v tomto městě.Obdobný případ se stal na stejném typu letounu u ČKD a na Mig-15 na Bělečku. Tam se pilot po dopadu v noci dostal na silnici a prosil o odvoz do nemocnice. Byl v tak zuboženém stavu, že mu nikdo nezastavil, a  až po dlouhé době jeden řidič se slitoval. Všichni se ho asi báli. Osobně mi to vyprávěl.

 Jiří Kurz                                          

Podnec (Podnecký) byl vyřazen rok před námi v roce 1968, byli jsme spolu u jednoho pluku nejdříve od 1.9.1965, kdy jsme narukovali u 1.lšp Prešov-/Pavel Sabol/

Rozbor:

 MiG-21MA 4.slp PODNECKÝ NPPD Během přemetu pád do vývrtky, katapultáž. Letoun dopadl v těsné blízkosti obydlených objektů. Dle SARPP: Přechod do přemetu menším než stanoveným g, dosáhl je až za delší dobu, udržel je jen 1-2s., povolil přitahování, protože zaměnil skutečný horizont s hranicí oblačnosti na 6000m. Letoun se vlivem malé rychlosti začal kolébat, přešel do pádu s otáčením. Vývrtku nerozpoznal, držel kormidla v neutrále, po dvou otočkách se asi v H2000m katapultoval. Nezvládnutí TP - vážné nedostatky (viz záznamy SARPP) a ztrácel sebedůvěru. Neúčinná kontrola štábu útvaru.

                    

  Pícha,Szobi,Čermák,Vojtek,Ureš,Žalud,Pánek,Skorný,Panýrek,Randák,Bárta,Holub,Muzikant,Strnad,Červenka

   

 Děkuji za čtení článků a prohlídku. Na prvním místě je spokojený čtenář.   Jiří Kurz

                                                                                   

              

 

 

                

 

 

 

 

 

 

 

 

                                                                                                                                                                                                                                                                          

​                 

                    
 

 

 

    

 

  

 

    

               

    

                                                                             

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  

 

       

 

 

 

 

Tvorba webových stránek na PageRide | Nahlásit obsah