Reklamní sdělení
Mít své vlastní webové stránky nebylo nikdy jednodušší. S PageRide je můžete mít i Vy. Založte si je ještě dnes.
Poznejte výhody balíčku služeb Premium! Aktivujte si jej na 30 dnů ZDARMA. Návod jak na to, najdete zde.

15.8.2018  -   Zobrazeno /návštěv :  1168/354   Od  zahájení  15.7.2018                           

                                                                       

      Vítejte na obloze v novém cockpitu - ,pageride, .

              Moderní létání a historie          www.piloti.snadno.eu / piloti.pageride.eu                                     

                Zdroj: Jakub Taussik

                                                                                                                                                                                                    

Milí přátelé, kolegové ,

zdravím Vás  z Webu - piloti.snadno.eu/piloti.pageride.eu a dnes  Vás  oslovuji  v souvislosti s tzv. GDPR , neboli Obecným nařízením o ochraně osobních údajů. Chci Vás moc poprosit, abyste formou odpovědi na tento email vyjádřili svůj jednoznačný souhlas s tím, že mohu Vaše podobizny i články nadále zobrazovat našim čtenářům. Učiníte tak zcela jednoduchým odesláním této věty emailem na můj mail.„Souhlasím s použitím své fotografie pro účely veřejného zobrazení  na webu  : piloti.snadno.eu/piloti.pageride.eu Věřím, že tímto krokem naplníme literu nových regulí EU, i když jsem v minulosti od vás požadoval dovolení ke zveřejnění vašich fotografií přez FB nebo i jinak a pod fotografiemi uvádím jako zdroj váš souhlas.  Závěrem vás v této souvislosti poprosím o kontrolu svých fotografií  a zaslání případných úprav, které si v nich přejete udělat. Stránky jsou pro vás čtenáři. Děkuji. S pozdravem  Jiří Kurz   jirikurz@centrum.cz

 

                                                      Menu :    Letecký speciál:         

 

Moderní létání,  pilotní výcvik, cestování zdarma , ze života letušek,   skutečné letecké příběhy, historie letectva : Stíhací-bombardovací piloti ,   přepadoví  piloti,  dopravní letectvo . 

                                                                         

Promiňte , že vás chci  vtáhnout  při čtení  starých článků  do dění několik desetiletí dozadu. Ptáte se proč ? Tyto stránky nejsou  oslavou minulého režimu či velitelů. Taková byla doba a nejsem vůbec na ni hrdý. Raději bych tenkrát létal pro jahody do Rumunska nebo i jinak  komerčně. Či pomáhat jako voják při povodních nebo v jiných akcích, což se tenkráte mnohokrát i dělo. Vojsko je důležité jak je vidět v každé době, ať se nám to líbilo i líbí  nebo ne. Stránky uvádím z důvodů pilotní profese a jako vzpomínku na zemřelé kamarády. Berte je  jen jako dokument a historii.  Díky za pochopení. Jiří Kurz .

 

 

 Vzpomínka na  Andulky

                                                                                                                                                                                            

Letoun Andula  AN-2 oslaví tento měsíc 71 let  výročí - můžeme zavzpomínat jak se s ním létalo u armády i v civilu.

Úvodem :

 Po mnoha letech mého nádherného létání na vojně v Mošnově s tímto letounem , hlavně létání  na travnatých letištích, byla nakonec činnost letky  AN-2  ukončena v roce 1981. Začátek létání na těchto strojích  byl na letišti Prostějov, konec na letišti Mošnov. Letouny převzal Svazarm a my se přeškolili na vyšší typy, nádherné   Il-14, L- 410, An-26.  Jiří Kurz  

Výsadky v Nitře :   Vybíral,Novák,Gebel,Kurz

 

 Létat s ní bylo za odměnu . Jiří Kurz      

Ve  vzpomínkách se neustále vracím  k  dopravním letadlům, kdy  po sednutí do kabiny jsem  dostal  vždy nádherný pocit, který  lze snad jen při létání pocítit. Nastavit sedačku, dát si sluchátka, ruka na plynech, zvednutý palec, že   je vše  O.K. , no, to byla nádhera.

Miluji to: v létě, bunda, kalhoty, tričko, mikina a také tenisky. Miluju, když si je  vezmu na sebe a v první minutě mi sedí. A to samé platí u mě o letadlech. Nemám rád, když je potřeba si dlouze zvykat. Naopak, jak je to krásné, pokud do něčeho sednete a  už po prvních minutách letu si říkáte:,,No to je nádhera, jako bych to lítal deset let. Všechno sedne,všechno po ruce a ta nádhera lítat ráno na trávě třeba v Chrudimi. No a to vše mi dala ,,Andula,, Žádný dlouhý řeči před startem-co a jak.

Připrav se sám,  jsi kapitán letounu. Ovšem bezpečnost je ,,number one,,      ,, Jiří Kurz ,,                                   

Vandl,Schwan, Cimerman,Vybíral,Folke,Svoboda,Jurášek,Novák a další.              

Jiří Kurz: Vzpomínky na letoun An-2

O všech typech letounů sloužících v různých plucích a letištích byly napsány stohy knih a publikací, jen ne podrobně o letce An-2 a o letounu samotném.

Letoun Antonov An-2 je sovětské konstrukce a byl koncipován jako zemědělský a přepravní z neupravených malých ploch. Z toho vyplynula koncepce robustního dvouplošníku s pevným, objemným trupem. Křídla a ocasní plochy byly potaženy plátnem. V SSSR bylo vyrobeno 5000 kusů. Pro svou nenáročnou údržbu se záhy stal oblíbeným a jeho licenční výrobu převzalo Polsko (PZL Milec) 12000 kusů a Čína - 1500 kusů. Naše armáda používala tyto letouny jako kurýrní a pro speciální výsadky za špatného počasí a v malých výškách. Mohl pojmout 10 plně vystrojených výsadkářů.

Létal v Afganistanu, Albánii, Angole, Beninu, Bulharsku, Československu, Číně, Egyptě, Etiopii, Iráku, Kambodži, Maďarsku, Mali, Mongolsku, Německu, Nikaragui, Polsku, Severní Koreji, Sovětském Svazu, Somálsku, Súdánu, Sýrii, Tanzanii, Tunisu, USA, Vietnamu na Kubě. Všude, kde se i nyní objeví, budí pozornost.

Šikovná holka

Vracím se do roku 1974, kdy jsem byl po letech působení na MiG-15 v Hradci Králové (stíhací bombardovací letecký pluk) přeložen na letiště Ostrava – Mošnov na typ An-2, všeobecně nazývaný "Andula". Přidělen jsem byl k letce nestěhovačů – mimo pilota Juráška, jsme všichni dojížděli. Já z Hradce Králové, navigátor Polda Gebel z Mariánských Lázní, ostatní z Prostějova. Bydleli jsme v hotelu "Desítka", přímo u letiště a pro mě nastal úplně nový specifický život u letectva. Velitel letky byl pplk. Michal Klasa a letka po rocích působení v Prostějově byla k nelibosti osádek i techniků přemístěna v 70. letech do Mošnova. Byla tím vytvořena 4 letka 1. dopravně výsadkového pluku. Účelem bylo mít na jednom místě letouny An-2 a Il-14 (které tvořily první tři letky). Oba typy letounů mohly operovat z travnatých letišť. Velitelem pluku byl plk. Vladimír Grolmus.Pokračování v sekci ,,Dpravní letectvo,, Děkuji Jiří Kurz.

 

Jak se létá s Andulou v civilu:

 

Ing. David Kašpar-Žilina

Před pár lety jsme si s pilotem Ing. Davidem Kašparem vyprávěli o létání. Uběhlo několik let a David vystudoval Žilinskou dopravní leteckou akademii a stal se instruktorem na  letounu AN-2  v Žilině . Brzy se předpokládám setkáme a napíšeme čtenářům pár  řádek jak pokračoval  ve studiu na této akademii a jaké má další plány. Začátek jeho kariéry je ve sloupci níže a pokračováné  v sekci ,,Práce  pilotů a letušek.

 10301587_740608079335421_20937414688190423_n

Povolání pilota je přáním mnoha mladých lidí. O tom, jak vypadá život nahoře u oblak, jsem si povídal s Davidem Kašparem. Pilotem už je, ale ještě ne dopravním.Když David začínal přemýšlet o tom, jaké bude jeho povolání, ani na chvilku neváhal a rozhodl se téměř okamžitě. Chtěl létat. Narodil se a vyrůstal v Hradci Králové, kde má svou rodinu a přátele. V současné době však převážnou část roku žije v Žilině, kde studuje na Žilinské univerzitě obor Profesionální pilot. Tato škola přesně splňuje jeho požadavky jak výborným zázemím a vybaveností, tak vyučujícími, kteří mají vynikající reference.

Co tě vedlo k tomu stát se pilotem?

Již od malička jsem se zájmem sledoval letadla na obloze nebo na letištích. Pravidelně jsem navštěvoval domácí letecké přehlídky, především hradecký CIAF. S dědou jsme vyráběli letadla z papíru nebo balzy a nebylo letecké dovolené, kdy bych "nevymetl" kokpit letadla. Tehdy se to ještě smělo. No, a když děda dostal PC letecký simulátor (FSX), to mi bylo kolem 13 let, tak to bylo jasné. Pokračování v sekci ,,Práce  pilotů a letušek.

 

 

 

 Neuvěřitelný letecký zážitek v USA/10.8.2018./

Turbovrtulový letadlo určené pro kratší vzdálenosti letů, Bombardier Q400 ,  76 pohodlných sedadel a nástupních dveří v přední i zadní části letadla pro rychlejší osobní nakládku. Díky  úložnému prostoru jsou pod sedadly  větší příruční předměty umístěny před nástupem do letadla. 

Nepilot ukradl v Seattlu letoun a odstartoval . Provedl několik obratů s tímto typem dopravního letounu , které uveze 76 pasagerů ,má 2 piloty a 2 letušky. Dovede letět rychlostí 667 km/hod a nastoupat 6200 m. Má rozpětí křídel 28,4 m . Není to tedy žádný drobeček . Tento pán pracoval jako nakladač zavazadel a nikdy nelétal. Je tedy obdivuhodné co prováděl. Amerika je na nohou a občané města Seattel byli hrůzou vystrašeni,aby to nakonec nenamířil do města. To se nestalo a jelikož přistát nedovedl a letoun zřejmě z důvodů sebevraždy namířil na přilehlý ostrov. 4 experti na CNN zprvodajsví nedokázali redaktorovi zodpovědět ani jednu otázku ? Jak je to možmé, provést s takovýmto letounem letecké obraty, aby byl pilot hlavou dolů. Tedy provést přemet a vybrat jej několik metrů nad hladinou moře? Odpověď leteckých  expertů v USA zněla : nevíme a nedovedeme si to vysvětlit. Tento pán se to naučil jen na simulátoru a při sledování videa.   Jiří Kurz

Muž, který v Seattlu ukradl letadlo, měl bezpečnostní prověrku. Naváděl a tahal letouny po letišti .

Muž, který na letišti v západoamerickém Seattlu ukradl dopravní letoun a následně s ním havaroval, měl plné letištní pověření k pohybu kolem letadel. S odvoláním na oznámení úřadů o tom v neděli informoval zpravodajský  server     BBC News.  Devětadvacetiletý muž pracoval pro společnost Horizon Air tři roky jako pracovník pozemního provozu. 

 

Richard Russell na letišti v americkém Seattlu, kde v sobotu brzy ráno ukradl letadlo. | Zdroj: Reuters

Incident se stal v pátek večer místního času (v sobotu brzy ráno SELČ). Armáda za letadlem vyslala stíhačky, stroj se ale po 90 minutách letu zřítil na ostrov Keton, na kterém žije asi 20 lidí.

Mechanik v americkém Seattlu ukradl letadlo. Krátce po startu havaroval :

Muž, kterého americká média identifikovala jako Richarda Russella, havárii nepřežil. Nikdo jiný na palubě nebyl. Podle policie se jednalo o sebevraždu, motiv činu ale zůstává nejasný. Russell při nástupu do práce na letišti úspěšně získal bezpečnostní prověrku a směl se tak pohybovat na zabezpečených místech kolem všech letadel, uvedly úřady. Pověření měl k navádění a tahání letadel po letištní ploše. Média dříve uvedla, že pracoval jako letištní mechanik.Police nyní prověřuje, jak se Russellovi podařilo zmocnit se letounu na jednom z nejvytíženějších letišť v USA. Odpověď na tuto otázku by totiž podle listu The Seattle Times měla posílit bezpečnostní opatření na letišti nejen v Seattlu, ale i po celé zemi. Úřady mimo jiné prošetřují bezpečnostní postupy při kontrole zaměstnanců, kteří mají přístup k letadlům a na runwaye.Nejasné je kromě motivu činu i to, jak se muži podařilo s letounem Q-400 vzlétnout a pilotovat ho. Podle aerolinek totiž neměl pilotní průkaz. ČTK

Byl jsem požádán přáteli  z USA, abych tyto obraty na simulátoru s tímto letounem zkusil ,což  jsem  vyzkoušel.  Jiří Kurz

Právě jsem na simulátoru  FSX odstartoval  s letounem Bombardier  Q402 a vyzkoušel  ostré zatáčky, výkruty , překruty a přemety. Šlo to , jen to chtělo více tahat, ale ten zloděj to fakt mohl  provést.  Pak jsem jsem přistál na hlavním letišti v Seattlu  a dojel k terminálu. FSX to zvládá, jen je nutné stáhnout si z Flightsim.com  tento dopravní letoun . Použil jsem Filipínské  aerolinie.  Jiří Kurz 

 

Jak  instalovat  a používat  letecký simulátor FSX- čtěte ve sloupci 2 - pilotní výcvik

 

              

Nejdříve než spustíte simulátor , se můžete podívat jak se dělá přistání se  B-747 Jumbo,  doopravdy .    https://youtu.be/3uXlIYoe9OE     

 

 

 

         2.ÚNOS:

         Vzpomínka na ,,pana pilota,,  Božeje Struže.

         Krátký, ale velmi smutný příběh:

 

 

Zlín -42 /   Zdroj  / Michal Derel Wikipedia

Letím si to spokojeně s AN-2 ze Seče,kde jsem vysazoval výsadkáře do vody. Byl jsem tam na detašmanu z Mošnova na několik měsíců každý rok.Vojenští výsadkáři Z Chebu v Chrudimi prováděli para výcvik na 1.třídu a ta zahrnovala seskoky do vody, do lesa  a v noci. Byl nádherný den v létě 1976. Podívám se doprava a na křídle mi sedí Zlín 42 s pilotem Božejem Stružem. Ten má pusu od ucha k uchu, jak mě pěkně vyděsil. Sedli jsme po pár minutách na chrudimském letišti a na zemi nás přivítala parašutistická legenda, krásná černovláska, Helena Tomšíková. Byla mistrně světa v parašutismu. Bořek a Helena se kamarádili a později spolu žili . Bořek byl vojenský pilot na  Migu-21 a pracovně létal v Pardubicích u 4.slp. Po práci chodil do Svazarmu v  Chrudimi a společně s kamarády předváděl své umění  na leteckých dnech po celém světě ve skupině : ,,Box Trener.,,Později  tato skupina nesla název Sky Box.

Tak jsme se tedy v Chrudimi několik týdnů na letišti potkávali.

Uplynulo mnoho dní a můj kamarád pilot , Láďa Klust sedí před svoji chatou v Křižanovicích. Sleduje oblohu a všimne si Zlína 42, který letí divným způsobem. Stále se nějak naklání a trhá sebou. Za pár dní na chrudimském letišti potká Božka Struže a toto mu vypráví. Božek se snaží pousmát, ale nejde mu to. Byl to totiž on, kdo letěl v tom letounu a šlo mu o život.

Bylo to tak:

Jeho syn a dva učni z firmy ,,Petrof,,- Hradec Králové přišli na letiště a syn poprosil  tátu, aby je svezl. Bořek zrovna měl letoun zalétnout a tak je vzal do kokpitu. Učni seděli vzadu, syn vedle táty.Po chvíli zcela nečekaně, kluci zezadu hodili na Bořka sedícího za řízením , železný drát a nařídili mu letět do Rakouska. Byl to úder pod pás od svého syna. I přes upozornění od Bořka,že budou sestřeleni našimi stihači, si kluci nedali říci a syn se ujal řízení.Sedli na louce v Rakousku, protože došlo palivo. Mladíci emigrovali. Druhý den Bořek dostal povolení a letoun přeletěl domů .Dalo mu hodně práce, aby zůstal u létání. Paradoxem bylo,že Bořek před touto událostí pro naše média vydal ohledně únosů toto prohlášení:

"Rozhodně si nenecháme žádné letadlo ukrást. Je pravda, že každého pasažéra při vyhlídkových letech nešacujeme, ale dám krk na to, že bychom na palubu nevzali nikoho, kdo by se zdál být sebeméně podezřelý. Detekční techniku aerokluby nemají, jde spíš o rozumný úsudek našich lidí," řekl na chrudimském letišti aeroklubu.

Pak už jsem Božeje nikdy napotkal, ale stále na tento příběh vzpomínám.

Jiří Kurz

 

 

3.Jak to chodí u ČSA  při zaškolování na piloty  , velmi poučné a hezký příspěvek : prosím klikněte  zde na linku níže:

 

    https://youtu.be/SyXSQg2NENs 

              Zdroj : Archiv  :  First officer na A-330    Judita  Svobodová

 

  Zdroj: Edita Svobodová

 

        Z rozhovoru o pilotce Juditě Svobodové : Jan Sůra

1. dubna 2014 vyšel inzerát, že ČSA hledají piloty. Vzhledem k datu jsem si myslela, že je to spíše vtip, ale odepsala jsem. A na konci června 2014 jsem poprvé letěla.

ČSA si vás vybraly ve výběrovém řízení, co předchází tomu, než poprvé vezete cestující?

Prvně musíte projít různými testy včetně psychodiagnostických. Pokud je úspěšně zvládnete a společnost si vás vybere, podepíšete kontrakt a jako první absolvujete zhruba 14denní kurz, který vás připraví na typový výcvik na daný typ letounu i na vstup do letecké společnosti. To za předpokladu, že jste držitelem průkazu dopravního pilota. Součástí kurzu je například školení o bezpečnosti přepravování různých typů zboží, poskytování první pomoci včetně cvičení nuceného přistání do vody. To se učí v bazénu.

Poté strávíte zhruba měsíc ve výcvikovém středisku. Dostanete hromadu manuálů pro samostudium. V samotném výcvikovém středisku začínáte na maketě pilotní kabiny. Ta je osazena veškerými počítači a displeji jako v reálném letounu. Probíhá zde základní seznámení se s jednotlivými systémy a s postupy pro daný typ letounu. Teprve poté se přesunete na plně pohyblivý simulátor. Jednotlivé lekce trvají 4 hodiny. Simulují se zde buď konkrétní situace včetně těch mimořádných anebo standardní, naprosto reálný let z bodu A do bodu B včetně pojíždění, veškeré komunikace a vedení letové dokumentace. Školení je zakončeno závěrečným přezkoušením. Po úspěšném absolvování přijde na řadu první reálný let s instruktorem.

Jaký to byl pocit poprvé usednout na palubu letadla s cestujícími?

Nadšení! Po těch osmi letech, co tomu předcházely, jsem tomu chvílemi ani nevěřila. První let si dodnes pamatuji, bylo to do Kodaně. I když se v rámci výcviku řeší všechny možné situace, tehdy mě ohromilo, jak je vše rychlé, například komunikace s řídícími letového provozu.

 

 

    4.Slovenské letectvo v ,,novém ,, :

Slovensko potřebuje 14 bojových letadel a ne silné řeči
Píše Ľubomír Svoboda
Autor je velitel osy vzdušných sil SR.

A počet 14 stíhaček byl rovněž stanoven v koncepci rozvoje slovenských vzdušných sil: Slovensko by mělo dávat větší výdaje na obranu, ozbrojené síly jsou na hranici boja schopnosti, je nezbytné, aby naše země byla střih od závislosti na ruských technikách. Republika se musí chovat zodpovědně jako člen NATO a nejen brát, ale také dávat, v kolektivní obraně. Jedná se o minimální číslo nezbytné pro plnění úkolů vzdušných sil, přičemž minimální celkový roční letecký nálet je 2100 let (15 pilotů x 140 let za rok), aby byl zajištěn požadovaný nájezd.Tři (2 + 1) letadla musí být nepřetržitě zahrnuta do pohotovostního systému, se třemi kusy letadel počítal na povinné provedení předepsaných pravidelných děl po dosažení určitého náletu, čtyři-pět kusů. Počet 14 stíhaček byl rovněž stanoven v koncepci rozvoje schopností vzdušných sil slovenských ozbrojených sil, jejímž cílem je splnit mezinárodní závazky sr ve smyslu článků 4 a 5  stanovených ve washingtonské smlouvě, ale zejména o ozbrojených silách, aby bylo zajištěno plné plnění úkolů ochrany a obrany vzdušného prostoru SR, včetně podpory pozemních sil


letoun made in Italy.................

 


5. Nové linky na scéně ....

Aerolinkám Niki pomáha lietadlo z Bratislavy - Go2Sky

02.06.2017, 12:50 | Ján Blažej

Na trupe a výškovom kormidle s veľkým logom rakúskej dovolenkárskej spoločnosti Niki odletel v prvý júnový deň do Norimbergu 167-miestny Boeing 737 slovenskej leteckej spoločnosti Go2Sky. Ako pre Trend.sk povedal spolumajiteľ a riaditeľ Go2Sky  Daniel Ferjanček, lietadlo aj s tromi posádkami, ktoré sa budú striedať, prenajali spoločnosti Niki a už začalo lietať z Norimbergu a Mníchova na   Malorku, každý deň tri spiatočné lety. Pre spoločnosť Niki bude bratislavský dopravca lietať do začiatku novembra a prepraví 150 tisíc    turistov.

Rok 2017-  Sen se povedl  : Čtěte na konci rozhovoru o Ing. Denise Kupkové

  Ing. Denisa  Kupková- FO  u   Go2Sky                                                        Boening 737- 400  

                      

1. Co vás vedlo k tomu stát se pilotem a v kolika letech jste to s létáním myslela opravdu vážně ?  / Jiří Kurz /
Už jako malá jsem se zájmem sledovala oblohu. K tomu stát se dopravním pilotem, mě vedl můj vlastní chtíč. Neměla jsem totiž žádné známé v letecké dopravě, proto jsem si všechno musela zjistit a zajistit sama. Když jsem byla malá, taťka mi zaplatil vyhlídkový let letadlem Cessna 172, a já se od toho okamžiku naprosto zamilovala do létání. Byla jsem z toho tak nadšená, že jsem díky jeho podpoře začala létat v 17 letech motorově. Tehdy si mě vzal pod křídla skvělý instruktor Šufana na Mošnovském letišti. V 18 letech jsem udělala licenci PPL. Tehdy jsem byla na pomezí toho zda-li budu létat rekreačně a nebo profesně. Velkým milníkem pro mě bylo, když jsem dělala doložku,, night,, z Jaroměřického letitě do Hradce Králové. Od okamžiku kdy jsem poprvé přistála na rozsvícenou dráhu, jako pořadí dva za Davidem Kašparem, jsem si uvědomila, že se chci stát dopravním pilotem. ..........................Pokračování v sekci webu. Letecký výcvik .
 

 

      6.Ze života letušek -  sekce  Letušky a  piloti                                                                            

 

 

 

Poprvé jsme akci s podobným námětem a pod názvem Hradec Open zorganizovali v roce 2013 na letišti v Jindřichově Hradci. Záměrem bylo setkání příznivců letectví, prožití příjemného víkendu a samozřejmě skupinové lety s různými typy letounů pod vedením pilotů ze všech koutů ČR. Ačkoliv byla událost spíše komorní, i přes to se zúčastnilo okolo 40 lidí a 11 letadel, která předvedla velmi zajímavý letový program a vytvořila působivou skupinu nad městem. Tato původně neformální sešlost fanoušků létání nás přivedla na myšlenku uspořádat putovní Slet československých letadel i pro veřejnost, ve větším měřítku a s podstatně širší základnou letadel. Tu tvoří právě stroje vyrobené v ČSR od roku 1950. Tato idea tak přináší na české letecké nebe zcela nový druh události, která svým zaměřením v dnešní době nemá srovnání. V mnoha aeroklubech po celé ČR i v soukromých hangárech se nachází zlaté dědictví československého leteckého průmyslu. Značky jako jsou Aero, Avia, Zlín či Letov proslavily naši zemi po celém světě a do dnes zůstávají jejich jména v povědomí většiny pilotů. Nezapomínáme na tento významný kus naší historie. A rádi bychom tímto vzdali poctu výrobcům a konstruktérům těchto skvělých letadel různých značek. Všechny mají jedno společné, dlouhou tradici a kvalitu, kterou do dnes potvrzují stroje v aktivním leteckém provozu. A proto lidé, kteří zasvětili svůj život těmto krásným a výjimečným strojům, slaví svůj svátek na Sletu československých letadel, který probíhá každým rokem na Vámi zvoleném letišti. Vždy se stejným odhodláním, přátelským prostředím a každým rokem rozšiřujícím se počtem letounů, jež jsou tvůrci tak fantastického a pronikavého zvuku linoucího se z československých motorů. Těší nás Váš zájem, který každým rokem dáváte najevo hojným počtem zúčastněných strojů a pilotů. A věřte, že právě ohlas, který Slet československých letadel má je hlavním motorem, který nás, organizační tým, žene kupředu a dodává chuť organizovat další ročníky pro Vás, pro nás a pro všechny, kteří miluji tyto užásné stroje! Za poděkování Organizační tým

 

  Krásná Elektra

 

 

 

 

 

 

 

     

     9.Jak se dělal  para výcvik : Aeroklub  Plzeň

Když mě bylo 17 let tak  jsem v plzeňském aeroklubu začal skákat jen tak ze zvědavosti. Později v Čáslavi a V Hradci Králové to bylo povinné. Pojďme se podívat jak se chováme při seskocích.  Jiří Kurz
 

Seskoky padákem v Plzni na letišti  Bory.  Náčelník krajského aeroklubu  pplk. Václav Klír, Instruktoři motorového létání Milan Fišer, Josef Sokolík, Josef Matějovský, Zdeněk Hajžman,

Sledovalizezeměkamarádipiloti : Lívius,Nymsa,Loskot,Macura,Nádvorník, Materna,Bočan,Havlíček, Antoš,Kubík,


Bylo krásné ráno a letiště Plzeň-Bory,kde jsem působil v tu dobu, se chystalo na provoz. Dnes to bylo, ale trochu jinak. Nevytahovali jsme Trenéry C-105  ani  Jaka 11  nebo Aero-45, ale zaprášeného Fairchilda,dědečka z USA, který po válce odpočíval v našem hangáru. Dnes se hodil a šel na věc- měli jsme  seskoky padákem z 800m na trhačku.To znamená, nemusíš sám padák otevírat, instruktor zahákne konec lana od tvého vrchlíku na tyč v trupu a tak se sám padák vytáhne z ,,čecholu,,. Byli jsme bažanti a byli to naše první seskoky.

Den před tím jsem se vsadil u piva v  hospodě na letišti ,,U Darebáka,, s Oldou Maternou o 10 piv, kdo se trefí blíže ke středu kruhu-cíle dopadu. Měli jsme staré padáky PD-45  . Ten padák PD-45 se moc řídit nedal,šlo  jen tahat za šňůry a dirigovat ho trochu správným směrem. Nastala hodina H : 11,45 hod. kdy na mě vyšlo pořadí pro seskok. Po startu letounu jsem začínal ztrácet zájem o soutěžení a pohled dolů na Plzeň mě nedělal dobře. Přišel poslední nálet letounu do směru seskoku a para instruktor Pavel zavelel ,,na stupačku,,. Z  tohoto  amerického dědečka  nešlo ihned vypálit ven.Seděli jsme vzadu a na zádech měli těžké padáky. Byla to procedura dostat se z kabiny ke dveřím, pak  nohama ven na stupačku, držet se trupu a na povel instruktora  se odrazit a vyskočit. Motor řval,vítr taky a já skoro taky.V tom jsem si vzpomněl, že jsem neviděl Pavla zahakovat konec mého lana v trupu do  tyče.  To bych vypadl ven a nevím,nevím  zda-li bych našel rukověď pro otevírání vrchlíku  při tom kolotoči ,kdy jste hlavou dolů a nahoru. Volám na instruktora Pavla,,podívej se na moje lano,, a šplhám zpět do letounu. Ten neodpovídá a nohou mě vyrazí do ethéru.  Najednou se proberu a nade mnou se třepotá bílý vrchlík. Tak teď jdu závodit o těch 10 piv - říkám si . No jo, ale tou procedurou jsem se zdržel a bod výskoku se posunul. Dopadl jsem  150 m od kruhu dopadu. Mezitím je Olda už v letounu nad městem a vyskakuje. V duchu se loučím s 10 pivy a sleduji kam padá.

Je 12,15 hod.V  tu dobu na okraji plochy travnatého borského letiště, nastupují nováčci - mechanici od letounů IL-2 u polní kuchyně na odběr oběda. Polní kuchyně čoudí jak ,,Škodovka,, nedaleko za letištěm a kluci s  ešusama se strkají ve frontě na guláš. Zdá se mi, že Olda na tom není také nijak nejlépe s tou přesností a navíc začal pofukovat vítr. A to už vidím jak si to míří přímo na khaki- polní kuchyň plnou guláše.V poslední chvíli ho bažanti zaregistrovali, rozprchli se jak vrabci a Olda přesně trefil cíl , ale trochu jiný. I on si nabral guláš , ale do bot. Vyhrál jsem já. Pivko u ,,Salcmana ,, tenkrát  pulitr za  1,80 Kč  bylo fajn. Poctivě jsem se rozdělil.

 

10.Mig .15 UTI : 35 let v provozu :

Přátelé,  v neděli 8. dubna to bylo rovných 35 let, kdy naposledy v našem letectvu letěl letoun MIG 15.Provoz Migů- 15 byl ukončen v Hradci Králové u 30. sbolp k 31. 12. 1982. Poslední kusy pak, ale ještě sloužily u 4. letky 1.slp v Českých Budějovicích a do ostré hotovosti tam byly nasazovány až do 30. 3. 1983. Poté byly zbylé kusy přelétávány ke zrušení do Hradce Králové. Poslední dvojice odlétla právě 8. dubna 1983.Díky všem za tak dlouhý provoz a pěkné polétání. Ty letouny byly všude.  Jiří Kurz

 

                                                                          

 

  Zdroj - Jarda Milek                                                                                         Zdroj : Jiří Kurz

   

 

Letání na CIAFU s Mig-15 v podání  Romana  Svobody a J. Miřáckého - návrat patnáctky z USA do země svého zrodu.

           Letoun byl zakoupen v USA                                                     Pilot  Roman Svoboda a kamarádi /druhý zleva/

 

 Roman                                                                                                                    Já

   

Majitelé MIG -15 z USA    a  Denisa  Svobodová  i Roman Svoboda - pilot                

                                                                                  

11.Raketový  červen u pluku. Jak to chodilo na střelnicích a polních letištích.

         Jiří Kurz    

Start s přídavnými  raketami   -      Mnichovo Hradiště                                                                                                                          

Jelikož byl letoun Mig-15 schopný  všeho a  tak si někdo tam nahoře vzpoměl,že by bylo dobré, aby také uměl co nejrychleji odstartovat a přistát na pětníku. Pro toto se vymyslelo přidat   startovací rakety a do zadní části trupu zamontovat brzdící padák. Při přistání letounu se po doteku  ranweje , padák  vypustil. A ono to s tím opravdu létalo. ALE ????

Je to už dávno,ale na některé zážitky se nezapomíná. Létali jsme tehdy z polního letiště Mnichovo Hradiště jako příslušníci 30.leteckého pluku, protože naše mírové letiště se opravovalo. Mig-15 sb. Sb znamenalo, stíhací bombardovací verse ,kdy  se  základní verse letounu změnila, přidáním raketometů pod křídla  a  závěsníků pod trupem na lehký bombardovací letoun. Na další závěsníky pod trup se upevnily 2 startovací rakety a také se do konce trupu vložil brzdící padák pro zkrácení přistání. Všechny úpravy letoun po stránce obratnosti pokazily , ale bojová síla letadla se fakt zlepšila. Rakety na střelu PC se používaly 2ks - velké LR-130 /mm/ a 40 ks malých LR-55 /mm/ . Věšely se i pumy 2x 250 kg.

Přišel červen a hodně se létalo. Odpoledne nacvičovala střelba  raket na střelnici  Bělečko u Hradce Králové. Dá se říci, že to byl červen ,,raketový,, . Roj Jirky Veselého míří po stojánce k letounům a ústně dolaďují detaily letu. Postupně sedají do kabin, když se najednou ozve rána a z letounu  Pavla Johna vyletí  raketa používaná na ničení pozemních cílů. Proletí obilím a asi 1 km od letiště se zapíchne do svahu u silnice. Klika,že nic nejelo.Nikdo nemůžeme pochopit proč vyletěla.Byla několikrát jištěná a také nás ubezpečovali ,že při vysunutém podvozku nemohou rakety být aktivovány. Pavel  po usednutí zapnul jen hlavní spinač elektrického obvodu. Ten den,konec létání a vyšetřování. Vše se uklidnilo, ale raketový červen ještě neskončil. 21.6. opět odpoledne, jsme nacvičovali starty s přídavnými startovacími raketami a později  i přistání s brzdícím padákem. Bylo pozdní odpoledne a zbývalo  několik raketových startů.

Na ranwej  najíždí kpt. Vašek Novotný. Řídící létání  Míla Moráček  dává povolení vzletu a Vašek přesouvá plynovou páku nadoraz dopředu.Při 100km/hod.zapíná rakety.Je to jako  kopnutí do zad a letoun prudce zrychlí na 180 km/h  a pak se odlepí. Najednou je vidět nějaký předmět, který se odpoutal od letounu a míří dole na zemi k zaparkovanému autu,od toho se odrazí směrem ke  stojánce a pak i k rádio-vozu.Je to utržená startovací raketa a zanechává za sebou čmoudící čáru. Byla to levá raketa,která se vytrhla z  usazení.Protože vývod plynů z ní byl do boku,tak se otřela zespodu o trup letounu pak  přešla na pravou stranu letounu a utrhla pravou přídavnou nádrž.Letoun se okamžitě naklonil,ale automaticky se odhodila i druhá přídavná nádrž a letoun se srovnal.V rádio-voze je zděšení a všichni se snaží urychleně opustit vůz,protože na ně raketa směřuje.Jedna osoba u vchodu sklouzne a zalehne.Tím znemožnila všem opustit rádio-vůz.Byl to náš doktor Jirka Kvapil. V posledním okamžiku náhle raketa vlivem natočené zadní trysky mění směr a končí za letištěm.  Vaškovi se nic nestalo,Moráček,jako řídící létání, se ze země informuje jak to vypadá.Vašek  nad určenou plochou odhazuje vyhořelou druhou raketu a přistane. Celkem se nic nestane , jen mohl být veliký malér.

Pamatuji se na ještě jeden případ  samovolného vystřelení rakety let-zem z letounu na zemi a to při cvičení v Polsku,Babie Mostě.Tam nám z jednoho letounu vyletěla raketa sama bez,, povelu ,,prolétla napříč letištěm v Babie Mostu, a prolétla pár metrů před přídí dopravního IL-14,který čekal na čáře startu. Byli v něm funkcionáři, kteří přiletěli kontrolovat bezpečnost provozu. Nechybělo mnoho a  stala se tragédie. V ty roky se mnoho létalo a také se přihodilo mnoho událostí.

 

12.Nebezpečné vývrtky :

 Mig-15 byl slavný. Slavný byl protože moc nezlobil při výcviku.Nádherně létal,bylo z něho parádně vidět, ale neplatilo to  pro vývrtky. Maximální rychlost měl 1020 km/h.Trenér-C-105 na kterém jsme začína li výcvik ,se na vývrtky těšil a vybrání bylo hračka.Pokračovací Jak-11  je měl  také rád a dobře je vybíral.Na proudových letounech to s vybráním vývrtky bylo horší,protože se v ní nechoval letoun stabilně.Prováděl posici ,,padajícího listu, a to i z leva doprava a opačně.Zkrátka se mu z ní nechtělo.Vybrání se provádělo tím způsobem,jako u každého jiného typu.Kontra noha a po zastavení točení/mávání/ rychle potlačit  na doraz dopředu .V Migu  byla pro tyto účely nakreslena tlustá  svislá  bílá čára ve středu palubní desky.Na tu se muselo potlačit,aby byl účinek správný.

Košice  letiště odpoledne :

Jednou nám pilotním žákům, velitel  Leteckého učiliště v Košicích plk.Martinský oznámil,že je nutno se vývrtku učit vybírat.Na nástupu před létáním,vysvětlil,že nejdříve to zkusí šéfové/ to byl on sám-náčelník školy s funkcionářem pluku a v druhém letounu letěli pplk.Vrba z velitelství letectva a náš velitel letky mjr.B.Elzner.Já jsem byl pilotním žákem a ten den jsem měl službu v radio- voze a pomáhal jsem  řídícímu létání v zapisování závad při létání.Dva  letouny UTI-Mig-15 /letoun pro 2 piloty/ tedy odstartovaly a žáci na zemi čekají jak to dopadne. V  radio-voze  bylo  vše, co se děje nahoře v letounu, slyšet,jako že začínáme,máme výšku tu a tu, točíme se doprava a tak. Najednou nás vyburcovalo hlášení: hlásil se pplk.Vrba: nemůžeme vybrat letoun,opouštíme ho, katapultujeme se.Vyběhneme z radio-vozu a já vidím nad městem Košice padák.Byl to mjr.Elzner. První  letoun už toho zkoušení raději nechal a přistál, druhý Mig-15 se nezřítil, protože po vystřelení prvního pilota se  letoun  umoudřil a vývrtku  se podařilo druhému pilotu vybrat.Byl bez kabiny,protože už se chtěl střílet a kabinu odhodil. Tím si ale odjistil pyropatronu vystřelovacího sedadla a stačil nějaký rychlý pohyb letounu  a letěl ven také. Takže se na přistání snažil aby to bylo jako do peřin. Povedlo se. Mjr.Boban, jak jsme mu říkali,dopadl na padáku na špatné místo do skladiště železa  u jedné továrny na okraji Košic a byl zraněn.Po vyléčení  přešel létat do Prahy k ČSA. Od té doby se už vývrtky na tomto typu letounu  raději nenacvičovaly. Zpracoval Jiří Kurz

 

 13.Co se na Migu-15 povedlo .             

 Podařené přistání na padáku i  nepodařený  katapult .

V dubnu 1961 se na letišti v Čáslavi konal nacvik slétanosti pluku na májovou leteckou přehlídku v Praze. Ve vzduchu bylo všechno co mělo křídla a nácvik  se blížil ke konci.Bylo poledne,čas oběda a celá směna a piloti se těšili na oběd. Řídící létání byl ten den zástupce velitele pluku , prima chlap , Láďa Matoušek. Celý pluk už seděl na zemi,technici uklízeli Migy  a na okruhu šla na rozchod poslední čtyřka letounů. V té byl na konci npor. Josef VELÍŠEK . Tomu nebylo nějak oběda přáno, jelikož  zjistil při letu na okruhu okolo základny závadu na své "patnáctce" a vzhledem k malé výšce se okamžitě katapultoval, aniž by stihl svou situaci ohlásit. 

Dopadl nezraněn na zem  u obce Štrampouch , což vzhledem k malé výšce bylo dílem okamžiku. Že zmizel z oblohy si nikdo nevšiml Roj přistál a v tom chvatu ani řídící létání nezaznamenal , že Josef se katapultoval.Ten si ovšem myslel pravý opak, že ho všichni ze země viděli. Jeho mechanik běhal o stojánce  a nemohl letoun i pilota nalésti. Pplk.Matoušek napsal do knihy ŘL konec létání na výbornou a také pomocník ŘL u dráhy v radiovoze myslel, že se přehlédl,a že je poslední letoun je na zemi. Napsal do knihy přistání : Velíšek sedl u T na výbornou. Josef po dopadu na zem doběhl do hospody a telefonuje Matouškovi na věž. Tak jsem tady v pořádku.  Matoušek říká :,, seber si tahač a maž za ostatními na oběd. Josef odpovídá:,,Jak na oběd , já jsem se vypálil a jsem v hospodě ve Štrampouchu. Pak nastalo dlouhé ticho a situace přicházela do normální  fáze řešení havárie.  Na ten oběd už nebyla taková chuť.

Stane se i toto ,  když se nejedná okamžitě.

Dne 13.3.1969  v malé výšce asi 100m nad terénem  přilétával  do Hradce Králové na Migu-15 pplk. Miroslav Kopáč od 34.sbold Čáslav. Stačilo jen pár minut letu a šťastně by sedl na letišti v Hradci Králové. Náhle letoun ztrácí rychlost a pilot konstatuje  poruchu motoru, Pilot  se snažil nastoupat co to dalo a  pokoušel letoun nahodit. Stačilo jednat rychle a odhodit překryt kabiny a zmáčknout páku katapultu. To ale neudělal a vše hlásí / zavírám stop kohout , zapínám let-zem a pod./ řídícímu na věž v Hradci Králové. Tím ztratil pár minut a   katapultoval se až v malé výšce. Padák se mu nestačil otevřít. Ironií je, že neřízený letoun dosedl měkce na břicho a byl jen lehce poškozen. Tak to bylo řečeno na rozboru katastrofy.Hrob pilota je v Kuklenách. Velká škoda pilota . Čest jeho památce.

                                                                       

 16.CIAF

Hradecké letiště  o víkendu patřilo letounům i vojenské technice

CIAF každý rok navštíví tisíce lidí | 

Mezinárodní letecká přehlídka CIAF v Hradci Králové začíná.  Dvoudenní letecký festival nabídne divákům historické i vojenské letouny, vystoupení akrobatických leteckých skupin nebo například bezpilotní letouny – tzv. drony. Nebude chybět ani pozemní a velmi bohatý doprovodný program. Leteckou show CIAF každý rok navštíví desetitisíce lidí, velký zájem očekávají organizátoři i v letošním roce.

 

 

17.Mimořádná  návštěva na CIAFU :  Pilot  z USA  O´Grady  Jeho let v Bosně. Letiště Hradec       Králové 1995  

Foto : Velitel USA, Kurz,USA, OˇGrady-pilot, USA

Není bez zajímavosti, že kapitán O´Grady byl 3 týdny před svým sestřelením byl  účastníkem CIAFu v Hradci Králové. Z Aviana do Hradce Králové přivedl F-16C 555. squadrony  do Hradce Králové 

Čtěte:
Dvojice letounů USAF F-16C provádí rutinní hlídkový let v rámci operace Deny Flight. Kontrolují dodržování bezletové zóny…Vedoucí letu byl kapitán Wright, jako jeho wingman letěl kapitán O´Grady. Ve tři hodiny odpoledne středoevropského času ve výšce kolem šesti kilometrů zasáhla letoun kapitána O´Gradyho protiletadlová raketa 3M9 vypálená Bosenskými Srby z komplexu 2K12 KUB.

Z hořícího stroje se pilot katapultoval velmi těšně před jeho explozí. Nicméně,horké křeslo, ACES II pracovalo bezchybně a O´Grady katapultáž přežil bez vážnějšího zranění. Nečekal na automatické otevření svého padáku a otevřel ho manuálně asi 5 kilometrů nad zemí. Nacházel se mezi městy Banja Luka a Bihač.
Pět dnů se skrýval před nepřátelskými ozbrojenci. Po spotřebování nouzové dávky potravin byl nucen jíst kořínky, rostliny, hmyz. Pil dešťovou vodu nebo rosu pochytanou speciální fólií z nouzového vybavení. Špatné počasí a obava před odposlechem a zaměřením mu zabraňovali použít nouzovou vysílačku. K vysílání se rozhodl v noci ze 7. na 8. června. Vysílání zachytil v F-16 kapitán Hanford během jednoho z pátracích letů. Po ověření pomocí kontrolních otázek, zda se jedná skutečně o O´Gradyho a že není v zajetí následovalo přesné zaměření vysílačky. To provedl letoun AWACS. V 5.30 h ráno 8. června odstartovaly z paluby USS Kearsarge dva vrtulníky CH-53 Super Stallion s výsadkáři námořní pěchoty. O bezprostřední podporu se staraly dva bitevní vrtulníky AH-1W SuperCobra a dva letouny AV-8B Harrier. Z výšky na vše dohlížela dvojice stíhacích F/A-18D Hornet a bitevních A-10 Thunderbotl II. Elektronické rušení zajišťovala dvojice EA-6B Prowler. V 6.35 h měli záchranáři s O´Gradym vizuální kontakt, v 6.40 h byl na palubě Super Stallionu. O necelou hodinu později vrtulník přistál na palubě USS Kearsarge.Slečna Smrt si tentokrát brousila drápky zbytečně.
Tak taková ESA   se  tenkráte presentovala v Hradci na  leteckém dnu .

Zpracoval Jiří Kurz

 

 

18.STALO SE : Na CIAFU

                                                                                                                                                                                                                                          Letos  v září 2017 bylo v  Hradci Králové na CIAFU deštivo a to mě připomnělo  hrozný zážitek,který se zde udál před pár lety-  dopadlo to dobře : 

Tenkrát v devadesátém pátém roce , byl také pátek a počasí vystřižené jako dnes. Málokdo si na tento den a  přílet letounů pamatuje a tak  chci jen zdůraznit , jak těžké je pilotní řemeslo v případě , že není vymetená obloha.Letecký den CIAF ´95 proběhl na vojenském letišti v Hradci Králové ve dnech 13. a 14. května 1995 katastrofou. Tuto skutečnou příhodu považuji za nej ze všech ostatních. Pilotka Annemie z Belgie předvedla umění,které jsem doposud na letišti v Hradci Králové neviděl a to jsem zde 10 let působil. Byla fantastická. Vžijte se do příbÚvod :Tohoto pátečního dne přilétávala trojka letounů F-16 z Belgie do Hradce Králové na leteckou show CIAF. Vedoucí urychleně sedl z přímky ,neměl dost paliva.Dvojka provedla okruh ve dvojici . Na čísle byla sličná kočka Annemie ,, Byla přeháňka ..........Jak se to mohlo stát V osudný den panovalo v prostoru města Hradec Králové špatné počasí. Od rána vítal přilétávající letadla vytrvalý déšť. Chvíli před 12. hodinou se k  hradeckému letišti přiblížila i trojice belgických letadel F-16A ze základny Kleine Brogel. Sledována pardubickým radarovým dispečerem, propíchla husté mraky směrem od Pardubic a klesala k Hradci Králové , který právě přečkal silnou dešťovou přeháňku. Pod mraky, ve vzdálenosti 7 km od hradecké základny, ohlásil vedoucí skupiny vizuální kontakt s letištěm. Tento vedoucí belgické trojice se rozhodl jít na přistání přímo z kurzu, jelikož mu docházelo palivo. Přistál bez problémů.Co se dělo dál:Zbylá dvojice udělala okruh a zalétla standardní přiblížení. Nový vedoucí dvojice  přistával zde na neznámém letišti se svoji dvojkou poprvé a nad prahem dráhy měl větší rychlost i výšku, než by mít měl. Normál je kolem 300 km/hod.a výška 2 m. V důsledku této nepřesnosti dosedl až zhruba v polovině vzletové a přistávací dráhy. Stejně tak vedený letoun, za který vedoucí skupiny odpovídá . Oba piloti v letounech po dosednutí začali intenzivně brzdit. Za sucha by to byli zvládli, ne však za mokra. Tráva za koncem dráhy se rychle blížila a vedoucí se rozhodl přistání přerušit. Vražením plynové páky do krajní přední polohy zapnul přídavné spalování a s lehkou F-16 byl za chvilku opět ve vzduchu. Své číslo o svém postupu,ale zapomněl informovat. To je neslučitelné s pravidly přistání ve skupině.V kokpitu F-16 byla sedící kočka - 27 letý poručík Annemie Jansenová s nalétanými 300 hodinami na typu o rozhodnutí svého vedoucího nevěděla. V rádiu ticho, navíc ho bohužel ani skrz oblak vodní tříště zvednuté z dráhy  za jeho motorem , neviděla nic.Následovala katastrofaAby předešla možnému smyku , přestala brzdit. Po vyjetí z vodního mraku, což bylo otázkou okamžiku, ji čekalo překvapení. Vedoucí letoun stoupá pryč, ona se nachází v poslední třetině přistávací dráhy a opakovat už nemúže.Brzdy nejsou použitelné, je ve smyku a začíná se ošklivě naklánět.V momentě, kdy se letoun ocitl částečně mimo dráhu a náklon se stále zvětšoval, zatáhla za katapultážní madlo svého „ křesla". Sedadlo ACES II- ji i přes nepříznivou polohu letounu bezpečně vyneslo z kokpitu a za chvíli se poručík znovu ocitla na ploše hradeckého letiště. Ihned byla v péči lékařů. Svezení na horkém katapultážním  křesle přestála bez zranění, byla jen otřesena.Rozhodnutí pro katapultáž v takové situaci bylo rozhodnutím zcela správným, v belgickém letectvu je katapultáž po vyjetí letounu z dráhy dokonce přímo předepsána. Pozdější vyšetřování havárie ostatně korektnost rozhodnutí potvrdilo .Podstatné je, že nikdo nebyl zraněn. Letoun byl ale zničen. Po vystřelení pilotky náklon letounu dále rostl,prázdný  letoun vyjel z dráhy a převrátil se na záda. Vyšetřování za viníka této mimořádné události označilo vedoucího dvojice.Všechny tři letouny F-16 nesly na ocase nápis Fortuna Favet Fortibus /štěstí přeje odvážným / Poručík Jansenová štěstí měla. Ať se jí drží i nadále.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zpracoval : Jiří Kurz ,    Zdroj : J.Novák

 

19.Porovnání služby pilotů tenkráte  na Mig-15 a dnes  na současných Gripenech

 Jeden všední den pilotů před  mnoha lety : Místo-Čáslav- Jiří Kurz- Mig-15

 Vzpomínka a porovnání jak se na vojně létalo tenkráte a dnes 

 

Foto : Kolář,Šilhán,Vlnas,Kurz-Malacky po střelbách :

Rád bych vám představil  jeden  běžný pracovní  den a jeden noční letový , bojového pilota před mnoha lety,  v  době kdy se   létalo na Migách-15. Další letové dny jsou sepsány v odstavci ,,Skutečné letecké příběhy,, Jiří Kurz

Asi nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že málokdo opravdu ví, jak vypadá běžný den vojenského letce. Pokud tedy patříte mezi ty, které to zajímá, jste na správném místě.

První rozdíl byl ten , že na té samé stojánce,vlastně letišti, nestojí před námi  2 nadržení gripeny jako dnes na východní stojánce před létáním, ale 80 ks nablýskaných patnácek . Létá se většinou po letkách a ty mají kolem 30 letounů v letce připravených na start.Také jsme autem nemohli až na letku nebo stojánku , jako dnes , ale jen ke bráně. Ale auta jsme měli nová / Š-1000MB,Wartburgy, Moskviče atd./, protože ojetá auta žádná nebyla.

Je brzo ráno, něco zvoní, vystřeluji z postele a číhnu na švýcarské Lemanky. Co tak dnes pozdě, myslím si, vždyť je teprve 5,00 hodin a poplach bývá vždy kolem čtvrté. Koukám z okna a hledám oplachtovanou Tatru - 805 se ,, záklaďákama,, /spojkami/, kteří nás vždy budí. Vše je dnes omyl, byl to zvonek u souseda. Už nejdu spát. V šest hodin beru kolo a jedu na letiště na snídani. Ta je povinná a kontrolovaná doktorem. V 7,00 hodin na učebně je nástup a velitel letky mjr.Franta Čermák upřesňuje zaměstnání.To bude zas fofr, kleji.

První hodina je protivná , chemická na nádvoří, zkoušíme masky a další pomůcky. Pak následuje na učebně  výuka ZHN/zbraní hromadného ničení/ a cizí armády.Tam se alespoň něco nového dozvím, co se děje za železnou  oponou a velkou louží. |Učit se to musím,jelikož jednou ročně je přezkoušení z Velitelství  10. let. armády a při neznalosti ti odeberou L normu a sníží pilotní třídu. Před obědem na učebně č.26 začíná rozbor včerejšího létání a pak hned přeběžná  příprava na zítřejší noční. Po obědě a po předběžné máme také na hřišti přezkoušení z  tělesné přípravy z  velitelství 10. letecké armády. Běh na 3 km . Tělesná příprava je vždy součástí přípravy na létání. No a pak na učebně  závěrečné přezkoušení z přípravy mjr. Rudou Lvem, který bude zítra řídit noční. Vše se zapisuje. Samé přezkoušení.

Tak to jde 3x týdně, ranní,noční,mezitím pořádný poplach brzo ráno, kdy musíme do hodiny se dostat na shromaždění ve vesnici Pouchov . Poplach dnes nebyl ostrý a tak probíhá zaměstnání na letišti dle rozvrhu. Dnes jsou cvičné kontroly z katapultáže v hangáru. To značí, upoutání v sedačce v cockpitu  Migu a náčelník para zařve : vysadil motor, katapultáž. Rychle nohy na pakny v sedačce,pravou rukou mačkám katapult   a on mačká  stopky. Norma je 3 vteřiny. Další den  opět teorie na učebně: navigace, meteorologie, spojení, rozpoznávání cizích letounů, mezinárodní situace, střelby z pistole atd…….. nejhorší jsou zimní LTC, letecko-taktická cvičení , kdy letíme na polní letiště na několik dní a provádíme vyhledávání raket na zemi a střelby na pozemní cíle. Spíme na zemi po tělocvičnách nebo v  hospodách na sálech na polních lůžkách  ve svých spacácích. Jsme na to vše zvyklí a nenadáváme.Jsme mladí a baví nás létání a sport. Toho tu je na vojně opravdu dost. Zimní výcvik na horách v přežití, v létě výcvik na vodních lyžích na písáku za letištěm, seskoky padákem. Fotbal, hokej, tenis a plavání v zimě v bazénu.Víme, že vše je nutné pro vycvičení a pro případné vyřešení zvláštních případů za letu. Naše pracovní doba není  určena , ale je 24 hod. Jak kdy. Nějaké ježdění svým autem po letišti nepřipadá v úvahu. Leda tak na kole. To jsem při letech na dopravním letounu bral vždy sebou do trupu. Po LTC-cvičeních  dostáváme den volna.Pro názornost jsem připravil k porovnání 1 den na Gripenech v 2016    od   Ing. Roberta Stejskala     Napsal : Jiří Kurz

 

 

Foukal,Vondrák ,Tošovský,Pazderka,Kurz,Čermák,Honzírek,Komár,Šilhán,Cink,Henzl

 

  

23.STALO SE : Dva příběhy

Příběh první: 

Pilot, který přežil  katastrofální havarii Migu-21pmf

Obrovské umění pilotů a velká odvaha , těch co sedají za kniplem. Aktér tohoto příběhu je   Gen. Ing. Josef Diblík

Zase jednou se to povedlo a žiji : Ing. Josef Diblík -Jiří Kurz

Je nádherné odpoledne , neděle 3.6. 2018 , místo na břehu řeky Lužnice v osadě ,, Na Liškách ,,. Sedím na chalupě generála letectva , pilota Ing. Josefa Diblíka , mého kamaráda. Je to kousek od bechyňského letiště , kde se tato hrůzostrašná příhoda přihodila.Pepa dotrhal třešně a šli jsme relaxovat pod pergolu.Bylo hrozné vedro. Vzpomínáme na letecké roky . Pepa je Ing. a také to dotáhl až na generála.Byl dobrý a štěstěna ho neopouštěla .Nad hlavou nám právě profičela dvojka Gripenů  a tak mě napadlo, připomenout si co se to tenkrát stalo. Nedalo mě to se Pepíka osobně zeptat, na jeden jeho příběh , protože tento příběh jsem slyšel mnohokráte od mnohých a rád bych věděl jak to vlastně bylo, že se mu podařilo jako pilotovi nadzvukové stíhačky Mig-21 utéci hrobníkovi z lopaty. A to těsně před výbuchem jeho stíhačky. Ptám se ,Pepíku jak to vlastně přesně bylo.Jak si se mohl dostat z kabiny tak malou dírou? Obrací se na mě,zamyslí se , zdali se to hodí v tak nádherný den se vracet do vzpomínek velmi nepříjemných. Pak vypráví,,:

 Tenkráte jsem velel zde v Bechyni na letišti, leteckému ,stíhacímu  pluku. V  jeden letový den jsme šli nahoru jako roj,tedy 4 letouny,  na slétanost  ve velké výšce 10 000 m. Ze zcela poklidného a  pohodlného letu se mi najednou v cockpitu na budíkách začalo ,,dělat drama,,. Začaly blikat na budíkách závady a najednou slyším malý výbuch někde vzadu na letounu , pak druhý výbuch a to už jsem cítil kouř a to značilo  požár. Bylo to hned na začátku letu a tak jsem měl na letounu ještě plné baky- přídavné nádrže.To mě zamezilo okamžitě přistát ,protože jsem byl ,, těžký ,,. Hlásím vše co se děje na zem řídícímu létání a upřesňuji, že asi hořím.Rozkaz zněl,opusť skupinu a klesej. Nad letištěm jsem dostal pokyn provést  dva okruhy nad letištěm, aby trochu paliva ubylo a letoun byl lépe ovladatelný na přistání s větší rychlostí. Musel jsem zklesat do 2000m a pak přišel rozkaz,  jdi na přistání. Katapultáž jsem odmítl sám sobě. Myslel jsem, že to dokáži  než to vybuchne a já  budu na zemi . 

Nálet na přistání a zklesání  na  finále se povedlo a tak si to ženu k téčku na ranweji ,kde se obvykle kola dotknou asfaltu. Rychlost jsem si dal místo 350 km/hod., 420 km /hod. Po dotyku kol se zemí zmáčknu brzdu a ouha ono nic. Ženu se rychlostí jak formule 1 , ale cítil jsem velký průser. Nejhorší , jak už to tak bývá bylo , že ten den nebyla na konci dráhy  v provozu záchytná-záchranná síť. Tak jsem po zemi proletěl 2.5 km dráhou a okamžitě jsem byl v  měkkém zápolí. Kola se začínají bořit do země  a v tom se to stalo . Jedno kolo  spadlo do nějaké díry a letoun se nebezpečně začal naklánět , až se letoun  úplně  převrátil na záda. Jazyk jsem měl až v hrdle a čekám  jen ten pořádný výbuch.Ten zatím nepřichází. Rychle  ven  říkám si pro sebe ,ale jak . Jsem upoutaný k sedačce popruhy a ještě připoután k padáku. Na prsou mám rychlo- zámek , kulatý železný kruh, ale nemohu se k němu dostat-dosáhnout. Pak jsem přece jen silou vůle se k němu dosáhl a po několika úderech do něho,zámek povolil a pásy se rozeply. Klika byla , že tím jak letoun se převrátil na záda , nějaká větev udeřila do plexi překrytu kabiny a ten rozbila. Vznikla  menší díra .Tím , že nejsem velkého vzrůstu  jsem do díry mohl strčit hlavu a vší silou jsem se nějak vydrápal celý  ven. Upaloval jsem pryč, co mě nohy stačily než to bouchne. Přijeli hasiči a začali letoun hasit . No a to je vše. Celkem běžný příběh pilotní havárie s hezkým koncem. 

Pepa dodává. Jsem rád , že jsem to přežil a jsem naživu zde v krásné bechyňské přírodě a múžeme si po letech povyprávět. Díky Bohu. Poděkoval jsem mu za napínavé letecké dobrodružství s dobrým koncem a Pepa spěchal za manželkou.Čekala je cesta do Tábora , kde bydlí trvale.Mě cesta do Bechyně, do lázní,kde jsem toho času pobýval na rehabilitaci. Bylo to rychlé posezení,ale konečně jsem se dozvěděl jak to přesně bylo , přímo od pramene. 

Jiří Kurz 5.6.2018 B

 

https://www.youtube.com/watch?v=FzXrRgjrfyk

24.Příběh druhý :   I  piloti někdy pláčou.........../ dávná příhoda z výcviku na Migách 15./

 Z vyprávění Honzy Mazálka 

Každý rok jsme   povinně jezdili na rehabilitaci do Lázní Jeseník.Pravidelně jsme se tam setkávali s kolegy od všech leteckých pluků a také s piloty od ČSA . Mělo to tu výhodu , že jsme se dozvěděli mnoho novinek  ,ale i  příběhů,velmi nepříjemných . Myslím  tím smrt našich kamarádů. Vzpomínám na jednu leteckou zbytečnou katastrofu , kterou jsem se tam dozvěděl .

Stalo se to dávno na letišti v Žatci. V tu dobu se tam velmi mnoho létalo , jelikož to byl pluk přepadových stihačů a  také  většina mladých pilotů nebyla ještě vycvičena. I tak se hodně katastrof stalo i  zkušeňejším klukům.
Bylo to při létání dne 16.7. roku 1955 a byla sobota. Tento pluk držel hotovosti 24 hod  a bylo to vyčerpávající.Ten den bylo střídání  pilotů v poledne a přišel z VS-vel. stanoviště okamžitý vzlet. Do letounu musel urychleně nastoupit npor. Ruda Jedlička. Původně letět neměl , ale  zrovna ten den se z kámošů někdo ženil a tak se plán letů musel upravit. Ruda dokonce měl ukončenou hotovost ranní , ale jak to tak bývá, velitel rozkáže a podřízený rozkaz  musí vykonat. Šlo o ochranu hranice.

Tak  pilot npor. Rudolf Jedlička  urychleně bere padák a s pomocí mechanika se ukurtuje a rychle nahazuje jeho proudový Mig-15 bis.Letoun má pod křídly zavěšeny ,,baky/ přídavné nádrže /. A práve ty byly příčinou hrozného letu. Ruda startuje. Asi pár minut po startu se jeden bak nějak uvolni ,cuklo to s letounem a Ruda myslel, že mu upadl. Ohlásil to na velitelské stanoviště .Ve skutečnosti mu přídavná nádrž s 300 l paliva neupadla , ale jen se uvolnila a pootočila. Velitelství nevidělo co se děje a tak vydalo pilotovi povel k odhození obou baků ,což se běžně dělá a závada se vyřeší.
Ale........zde to byl jiný případ a  po zapnutí odhozu v kabině pilotem, odpadl jen levý  bak,kterému nic nebylo. Letoun se okamžitě naklonilpod tíhou paliva v druhém baku. No a tak začala katastrofální stuace. Ruda hlásí , že letoun je neovladatelný a jen stěží může letět rovně.Vyžaduje to plnné vyšlápnutí nožního řízení a také  vychýlení křidélek. Různými obraty letounu se bak neutrhl a kalamita pokračuje.Letěl asi ve výšce několika tisících metrech a mohl se v pohodě vystřelit. To sám neprovedl a dostal pokyn zklesat do nížší hladiny, kolem 2000m a tím už katapultáž nemohl provésti . Padák by se neotevřel.Ruda šel tedy dle pokynů na přistání , vysunul podvozek a později po  4-té zatáčce ke směru přistání i klapky. S letounem zápasil , aby ho udržel ve směru. Když měl větší rychlost kolem 350 km /hod. , tak jak tak to šlo , ale pak ji musel snižovat  před dosednutím až na 250 km/hod. a to letoun nezvládl. Ani pilot . Nad prahem dráhy. Ruda stáhl pyn, letoun se vzepjal , udělal otočku na záda,  dopadl na zem a vybuchl.
Přihlížející piloti byli blízko a vše sledovali se zatajeným dechem. Jeho kamarád  Honza Mazálek , který byl prý od katastrofy jen asi  600m se neudržel a rozplakal se . Nebylo divu. Podobných katastrof se na tomto letišti dle vyprávění pilotů , se přihodilo několik a je vidět, že letecká činnost,zvláště na tryskách, nebyl žádný med. Byla to chyba techniků , kteří při nasazování tohoto baku  ,se dopustili chyby, špatně nasadili podložku pod matku v úchytu a bak nedotáhli asi o 3 mm více.Tím se 300 litrový bak pootočil. Viz obrázek výše. Ty 3 mm znamenaly v tomto případě smrt pilota. Vidíte jak je pilotní řemeslo nebezpečné.

Z vyprávění  žateckého  pilota  Honzy Mazálka    upravil Jiří  Kurz
                                

 

    

          

Přeji hezké  léto 

dík za prohlídku

Není nic krásnějšího  než  překrásné léto :

           Jiří Kurz       

 

Jestli vám přečtení mojich příběhů a prohlídka fotek, přineslo potěšení a relax, tak je to pro mě velká odměna a povzbuzení.  Díky   Jiří Kurz

     Přechod do menu, jezdcem vpravo-nahoru. Děkuji Jiří Kurz

 


Jiří Kurz -Správce stránky 87.249.*.*
0 0
Dejte návrhy

Prosím o návrhy na zlepšení : 
Co vám na  webu vadí nejvíce,
jaké sekce vám připadají nepřehledné,
co jiného by se rádi na vašem webu ještě dozvěděli,
jak se vám pracuje s vaším webem z mobilního telefonu, atd… Děkuji Jiří Kurz

Naposledy upravil Správce stránky 07/28/2018 21:12:18

Hezký den přeji

Co mám na stránkách zlepšit ? Díky

Zobrazit výsledky

Vítejte na obloze v novém cockpitu

Hodnocení: 0% (hlasů: 0)

Diskuzní fórum neobsahuje žádné téma.

Tvorba webových stránek na PageRide | Nahlásit obsah